Každý domov oplývá specifickým pachem, vnímá ho však pouze naše okolí, nikoliv my sami. Proč tomu tak je?
Přijdeme-li na návštěvu do cizí domácnosti, hned na prahu zaregistrujeme specifický, více či méně intenzivní pach charakteristický čistě pro příslušný byt či dům. Řeč ovšem není o parfémech nebo dezinfekčních prostředcích: Bez ohledu na míru jejich používání se ve výsledném odéru odrazí přítomnost psa či kočky, špinavé oblečení, nový koberec, mýdlo v koupelně, nádobí ve dřezu…
Obdobnou směsici přitom ostatní ucítí v našem bytě, zatímco my ji nevnímáme. Stačí totiž jen několik sekund pobytu v blízkosti pachového zdroje, a čich se na něj adaptuje. Ve vlastním bytě trávíme zpravidla dostatek času na to, abychom „jeho“ pach necítili ani po několika hodinách venku. Odjedeme-li ovšem déle než na týden, popsaná aklimatizace postupně vyhasne a po návratu si musíme opět zvyknout.
Proč odér nemůžeme cítit, vysvětluje tzv. čichová adaptace: V jejím důsledku již po několika nádeších vůni domova zkrátka neregistrujeme. Ze stejného důvodu nevnímáme vlastní tělesný pach, svůj dech a po pár minutách ani parfém, který jsme použili.
TIP: Podceňovaný smysl: Lidský nos dokáže rozlišit miliony pachů
Každý objekt v prostředí vysílá do okolí určité „vonné“ molekuly. Pokud je vdechneme, zachytí je některé z našich zhruba 15 milionů čichových receptorů a pošlou signál do mozku. Náš centrální orgán je „nastavený“ na nebezpečí, tudíž se zaměřuje na jakékoliv změny v naší blízkosti – od těch vizuálních přes zvukové až po pachové. Již po pár nadechnutích tak pozná, co je třeba dál řešit a co naopak může bezpečně ignorovat. Například vůni čerstvě řezaných květin vyhodnotí jako pěknou, ovšem nepředstavující riziko, takže na ni záhy zapomene. Naopak pach kouře signalizuje, že bude třeba něco zkontrolovat…
Shutterstock
VědaPitva mumifikovaného bizona ze Sibiře, odborníky ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku. (foto: NEFU Press Service, Svetlana Pavlova, CC BY-SA 4.0)
VálkaZ nacisty obsazeného Československa odešel Emil Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. (foto: Profimedia)
ZajímavostiČlánek zpochybňující zavedené představy o tradicích italské gastronomie vzbudil v Itálii velký ohlas. (foto: Unsplash, amirali mirhashemian, CC0)