Podceňovaný smysl: Lidský nos dokáže rozlišit miliony pachů

30.03.2018 - Kateřina Helán Vašků

Lidský čich býval vždy považován za nejméně vyvinutý smysl. Ještě před čtyřiceti lety měli vědci za to, že nosem rozeznáme maximálně deset tisíc pachů. Poslední výzkumy však ukázaly, že je to až milionkrát víc a že čich hraje v našem životě významnou roli

<p>Člověk dokáže nosem údajně rozlišit až miliony různých odérů. Pro popis pachů a vůní nám ale na rozdíl od barev či tónů chybějí správná slova.</p>

Člověk dokáže nosem údajně rozlišit až miliony různých odérů. Pro popis pachů a vůní nám ale na rozdíl od barev či tónů chybějí správná slova.


Reklama

Lidský nos – a především ten školený – dokáže podle nejnovějších výzkumů rozlišit miliony pachů. Není divu, že například pro vesmírnou agenturu NASA pracuje specialista, jenž před každým startem „očichává“ veškeré vybavení mise. Není totiž nic otravnějšího než nepříjemný zápach, který nemůžete pár měsíců vyvětrat.

Když dojdou slova

Kvalitu svého čichu si můžete ověřit na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde vám odborník postupně předloží fixy napuštěné různými vůněmi. Zatímco původ základních odérů odhadne většina z nás správně, u těch komplikovanějších půjde o podstatně těžší úkol. Pokud se totiž čicháním přímo neživíte nebo svůj nos pravidelně netrénujete, dá vám práci jednotlivé pachy pojmenovat, i když se vám budou zdát velice povědomé. Pro popis aromat nám na rozdíl od barev či tónů jednoduše chybí odpovídající slovník.

TIP: Lidé si mohou předávat emoce tělesným pachem

„Náš čich se jako smysl nejvíc pojí s pamětí,“ vysvětluje parfumérka Markéta Filipová, která vytváří vůně zákazníkům na míru. Každému totiž doslova voní něco jiného: Čich je skutečně velice úzce spjatý s našimi vzpomínkami, a také proto se může stejná esence někomu líbit, a jinému naopak. 

Testovací nosy

Existují však i lidé, kteří jisté pachy necítí vůbec. „Na vině je zřejmě genetika. Například steroidy ze skupiny androstenů, jež tvoří i součást lidského potu, relativně velká část populace nosem jednoduše nevnímá,“ objasňuje Jan Havlíček z Přírodovědecké fakulty UK. Další pachy pak nemá rád nikdo: například odér z továren nebo čističek, který vítr zavane i kilometry daleko. A překročení únosné meze se v daném případě opět nejlépe určuje pomocí lidského nosu.

Hlavní technolog Karel Kaluža popisuje: „Testovací materiál odebíráme s využitím vakua. Do nádoby, z níž se odsává vzduch, vložíme speciální, pachově neutrální sáček. Ten se roztahuje a plní se vzorkem z daného místa.“ Poté se nasadí na tzv. olfaktometr, který jeho obsah naředí čistým vzduchem a dávkuje ho přímo do nosu přes čichové porty. „U každého dalšího vdechnutí je vzduch o něco zahuštěnější, a to až do okamžiku, kdy člověk poprvé pocítí zápach. V tu chvíli mačká tlačítko, a určuje tak pachovou hranici,“ vysvětluje specialistka Petra Auterská.

Všechny vůně vína

U její profese se cení průměrný čich, protože výsledná měření pak nejlépe odpovídají běžnému vnímání. „Čichači“ většinou u přístroje čelí nepříjemným pachům – odporný prý bývá hlavně odér z kafilerií, výroben psích pochoutek a bioplynových stanic. Obzvlášť vysoké koncentrace opravdu silných zápachů ovšem nevnímáme pouze nosní sliznicí. Dráždí i náš trojklaný nerv: někdy dokonce tak silně, až nám vyhrknou slzy. 

TIP: Povoláním degustátor: Práce snů, nebo tvrdá řehole?

Čich také spoluutváří chuť, jak potvrzuje jeden z našich nejlepších sommelierů Jakub Přibyl. Podle něj trvá i pět let, než si člověk vycvičí nos tak, aby rozlišoval jednotlivé vůně vína, a zvládne je popsat. Zkušený profesionál dokáže takto odhalit vady i nemoci nápoje: Už jen přičichnutí ke korku leccos napoví. Pokud se z něj line například pach vlhkého kartonu, je lepší láhev vrátit. Žádoucí je naopak aroma květin a ovoce. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Smrt Julia Caesara, těsně před vznikem císařství

Věda

Záběr výbuchu z 16. července 1945 v Novém Mexiku – nechybělo ale zas tak moc, aby atomovou bombu sestrojilo i nacistické Německo. Ve výřezu první atomová bomba odpálená během testu Trinity. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, Federální vláda Spojených států amerických, CC0)

Zajímavosti

Vytrženo z kontextu

The Furniture Lift | Leandro Erlich

Argentinský umělec Leandro Erlich si pro svou neotřelou instalaci zvolil náměstí ve francouzském Nantes. Přímo nad jeho střed do výšky zhruba deseti metrů umístil kus rohové budovy, k jejímuž oknu vede nábytkový výtah. Erlich si zakládá na realističnosti svých projektů, a výsek stavby se proto jeví velmi uvěřitelně: Nechybějí ani takové detaily jako cihly ve stěnách či prostory pod podlahou. Kus konstrukce vyrobený z ultralehkých materiálů přitom nedrží ve vzduchu žádná pomocná lana – jeho jedinou oporu představuje právě žebřík. (foto: Profimedia)

Revue

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen do veliké vzdálenosti detekovat radioteleskop FAST.

Vesmír

Plamének plotní běžně kvete od června do září, často se však s jeho květy potěšíme i v říjnu a výjimečně dokonce i počátkem listopadu. Plamének dokáže dokonale skrýt dřeviny i ploty, po nichž se pne.

Příroda

Portrét Perchty z Rožmberka, detail obrazu z 19. století, který se nachází na hradě Rožmberk.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907