Vyřešení záhady: Odkud pochází pravěká Willendorfská venuše?

Vědci pomocí rentgenové mikrotomografie odhalili místo původu materiálu, z něhož je vyrobená proslulá rakouská Willendorfská venuše

03.03.2022 - Stanislav Mihulka



Slavná Willendorfská venuše je asi 11 cm vysoká ženská soška vytvořená lidmi kultury gravettien, z období mladšího paleolitu. Sošku, která vznikla přibližně 25 000 let před naším letopočtem, se podařilo objevit v roce 1908 u Aggsbachu v Rakousku a dodnes je nejznámějším archeologickým nálezem na území této země. Jak je v podobných případech obvyklé, pravěkou sošku obestírá řada otazníků.

Jednou z největších záhad bylo, odkud vlastně pochází materiál, z něhož je Willendorfská venuše vyrobena. Jde o takzvaný oolitický vápenec, který se nikde v širokém okolí místa nálezu nevyskytuje. Pro podobné sošky, které se typicky vyráběly ze slonoviny či kostí, je přitom použití této horniny zcela výjimečné. Do rozřešení této hádanky se nedávno pustil víceoborový výzkumný tým rakouských odborníků.

Jak se podívat dovnitř venuše?

Badatelé se podívali „do útrob“ Willendorfské venuše pomocí pokročilé zobrazovací metody rentgenové mikrotomografie. Pořídili detailní snímky s rozlišením až 11,5 mikrometru, které odhalily strukturu samotné sošky i horniny. Mimo jiné v sošce objevili maličkou schránku měkkýše, která jim pomohla určit stáří použité horniny na období jury.

TIP: V Bavorsku objevili prehistorické dětské lahvičky se zbytky mléka

Vědci rovněž pořídili vzorky podobných hornin z řady lokality z rozsáhlého území střední a jižní Evropy, od Francie, přes Německo a Sicílii, až po východní Ukrajinu. Porovnáním těchto vzorků s horninou Willendorfské venuše dospěli k závěru, že použitý oolit je prakticky totožný s horninou ze severní Itálie, z oblasti u Gardského jezera. Tento objev vrhá nové světlo nejen na samotnou venuši, ale i na schopnost pravěkých lidí pohybovat se Evropou a překonávat masivní hory, jako jsou Alpy.

Willendorfská venuše na snímku rentgenové mikrotomografie (foto: University of Vienna, Gerhard WeberCC0)


Další články v sekci