Vyřešení záhady: Odkud pochází pravěká Willendorfská venuše?

03.03.2022 - Stanislav Mihulka

Vědci pomocí rentgenové mikrotomografie odhalili místo původu materiálu, z něhož je vyrobená proslulá rakouská Willendorfská venuše

<p>Willendorfská venuše je nejznámějším archeologickým nálezem z území Rakouska. </p>

Willendorfská venuše je nejznámějším archeologickým nálezem z území Rakouska. 


Reklama

Slavná Willendorfská venuše je asi 11 cm vysoká ženská soška vytvořená lidmi kultury gravettien, z období mladšího paleolitu. Sošku, která vznikla přibližně 25 000 let před naším letopočtem, se podařilo objevit v roce 1908 u Aggsbachu v Rakousku a dodnes je nejznámějším archeologickým nálezem na území této země. Jak je v podobných případech obvyklé, pravěkou sošku obestírá řada otazníků.

Jednou z největších záhad bylo, odkud vlastně pochází materiál, z něhož je Willendorfská venuše vyrobena. Jde o takzvaný oolitický vápenec, který se nikde v širokém okolí místa nálezu nevyskytuje. Pro podobné sošky, které se typicky vyráběly ze slonoviny či kostí, je přitom použití této horniny zcela výjimečné. Do rozřešení této hádanky se nedávno pustil víceoborový výzkumný tým rakouských odborníků.

Jak se podívat dovnitř venuše?

Badatelé se podívali „do útrob“ Willendorfské venuše pomocí pokročilé zobrazovací metody rentgenové mikrotomografie. Pořídili detailní snímky s rozlišením až 11,5 mikrometru, které odhalily strukturu samotné sošky i horniny. Mimo jiné v sošce objevili maličkou schránku měkkýše, která jim pomohla určit stáří použité horniny na období jury.

TIP: V Bavorsku objevili prehistorické dětské lahvičky se zbytky mléka

Vědci rovněž pořídili vzorky podobných hornin z řady lokality z rozsáhlého území střední a jižní Evropy, od Francie, přes Německo a Sicílii, až po východní Ukrajinu. Porovnáním těchto vzorků s horninou Willendorfské venuše dospěli k závěru, že použitý oolit je prakticky totožný s horninou ze severní Itálie, z oblasti u Gardského jezera. Tento objev vrhá nové světlo nejen na samotnou venuši, ale i na schopnost pravěkých lidí pohybovat se Evropou a překonávat masivní hory, jako jsou Alpy.

Willendorfská venuše na snímku rentgenové mikrotomografie (foto: University of Vienna, Gerhard WeberCC0)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907