Běhejte chytře: Metoda 10-20-30 nahradí hodinu tréninku
Nemáte čas na dlouhé výběhy? Podle odborníků může intervalový běh přinést stejné zdravotní benefity za zlomek času, stačí mu věnovat jen pár minut několikrát týdně.
Asi není nutné zdůrazňovat, že běhání je přínosné pro zdraví. Je to jednoduché cvičení, k němuž nepotřebujete žádnou zvláštní dovednost ani zdatnost. Řada dřívějších výzkumů potvrdila, že běh funguje jako prevence nemocí, zlepšuje duševní zdraví, a také zpomaluje procesy biologického stárnutí.
Jak ale připomíná Christopher Gaffney z Lancasterské univerzity na platformě The Conversation, zhruba každý třetí člověk zanedbává dostatečný pohyb, včetně běhání. Nejčastějším uváděným důvodem přitom je nedostatek času. Lidé v dnešní době často zvažují každou minutu svého času a nebývá snadné najít dost prostoru například pro běhání v parku.
Úspora času s intervalovým během
Gaffney nabízí pozoruhodné řešení, díky němuž lze získat slušný zdravotní přínos běhání za zlomek času, než je obvykle nutné. Trik podle něj spočívá v tom, zařadit do cvičení, v tomto případě do běhání, intervaly. Intervalový běh je přitom velmi jednoduchý a zvládne to nepochybně každý, kdo může běhat.
Stačí do klasického běhání přidat úseky, v nichž se sprintuje nebo naopak jde chůzí. Existuje například metoda „10-20-30“, kdy běžci začínají 30 sekundami chůze či klusu. Po nich následuje 20 sekund běhu střední intenzity a sekvence končí 10 sekundami sprintu. Tento postup pak lze několikrát zopakovat.
Další možností je původně švédská metoda fartlek (česky „hra s rychlostí“). Nejčastěji jde o běhání na delší vzdálenosti v členitém terénu, kdy běžec podle svých pocitů prokládá souvislý pomalejší běh úseky se sprintem.
Podle Gaffneyho je intervalový běh natolik přínosný, že významně podpoří zdraví již 18 minut takového běhání třikrát týdně. To si určitě může dovolit téměř kdokoliv, i když lidé, co proseděli řadu let u počítače, by s takovým během měli začínat opatrně.
