Doplňky pro lepší mozek slibují zázraky, výzkumy ale ukazují jen omezené výsledky

Lahvičky s názvy jako „Brain Boost“, „Brain Drive“ nebo „Brain Guard+“ slibují lepší paměť, maximální soustředění a pomalejší stárnutí mozku. Trh s doplňky stravy zaměřenými na „kondici mozku“ dnes zažívá obrovský boom. Jen ve Spojených státech utrácejí lidé za podobné přípravky miliardy dolarů ročně a celosvětový trh s doplňky stravy má během několika let vyrůst na stovky miliard dolarů. Mozek se tak stal další oblastí, kterou se moderní člověk snaží optimalizovat – podobně jako fyzickou kondici, spánek nebo dlouhověkost. Skutečně tyto přípravky fungují, nebo jde hlavně o chytrý marketing?

Vylepšujeme mozek

Představa, že lze lidskou mysl dolaďovat pomocí správné kombinace tablet, prášků, diet či cvičení, zapadá do širšího trendu dnešní doby. Kognitivní zdraví už není spojováno jen s nemocemi stáří, ale stále častěji také s výkonem, produktivitou a prevencí.

Psychiatr a odborník na dlouhověkost Gary Small upozorňuje, že situace je komplikovaná. Výzkum mozku se vyvíjí velmi rychle a ani experti často nedokážou jednoznačně rozlišit mezi skutečně podloženými účinky a marketingovým humbukem. Podle průzkumu organizace AARP z roku 2021 užívá přibližně každý pátý Američan starší 50 let vitaminy či doplňky speciálně kvůli podpoře paměti, pozornosti nebo soustředění.

Doplňky stravy vs. léky

Jedním z důvodů, proč je situace nepřehledná, je způsob regulace doplňků stravy. Na rozdíl od léčiv nemusí výrobci doplňků před uvedením na trh procházet rozsáhlými klinickými studiemi zahrnujícími tisíce lidí. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zasahuje až poté, co jsou produkty v prodeji, a velká část odpovědnosti tak zůstává na samotných firmách.

Mnohé přípravky stavějí své reklamy na biologických procesech spojovaných s neurodegenerativními chorobami – například na zánětech, poškození buněk nebo ukládání amyloidních bílkovin známých z Alzheimerovy choroby. To ale ještě neznamená, že stejný efekt bude mít doplněk i u zdravého člověka, který chce jen „zlepšit koncentraci“.

Podle harvardského odborníka Pietera Cohena je právě zde hranice často neostrá. Výsledky laboratorních experimentů nebo studií na zvířatech bývají prezentovány jako důkaz, že produkt zlepší každodenní mentální výkon. Ve skutečnosti ale podobné závěry často chybí. Podle Cohena navíc neexistuje mechanismus, který by marketingová tvrzení výrobců systematicky ověřoval.

Jak velkou roli hraje placebo?

Další komplikací je placebo efekt. Některé studie zaměřené na takzvaná nootropika – tedy látky podporující mentální výkon – naznačují, že subjektivní pocit zlepšení často souvisí spíše s očekáváním než s objektivně měřitelnou změnou.

Člověk může mít pocit, že se lépe soustředí nebo se mu zlepšila paměť, protože začal více dbát na svůj režim, pravidelně spí nebo prostě věří, že přípravek funguje. Samotný rituál užívání může vést k větší pozornosti vůči vlastnímu výkonu.

Historie navíc ukazuje, že ani původně nadějné výsledky nemusí obstát. V 90. letech například vyvolal velkou pozornost vitamin E, který měl podle jedné studie zpomalovat zhoršování Alzheimerovy choroby. Pozdější výzkumy však upozornily na možná zdravotní rizika, například vyšší pravděpodobnost krvácení, a původní nadšení postupně opadlo.

S rostoucím zájmem i množstvím investic ale začínají vznikat kvalitnější klinické studie na lidech. Dosavadní výsledky však zůstávají spíše skromné a nejednoznačné.

Co skutečně říká výzkum?

Maďarská vědkyně Mónika Fekete, která se zabývá vlivem doplňků stravy na kognitivní funkce, upozorňuje, že řada studií trpí malými počty účastníků, rozdílnými metodami nebo nejasně definovanými cíli. Vitaminy B, C, D a E sice hrají v mozku důležitou roli, ale dostupné důkazy podle ní nepodporují masové užívání izolovaných doplňků jako univerzální ochrany mozku.

Většina odborníků se dnes shoduje, že nejspolehlivější cestou k ochraně mozku zůstávají překvapivě obyčejné věci: pravidelný pohyb, kvalitní spánek, sociální kontakty a zdravá strava.