Dlouho před Egyptem: Nejstarší mumie světa pocházejí z jihovýchodní Asie

Nejstarší lidské mumie na světě vznikly nikoli v Egyptě, ale v jihovýchodní Asii, kde lidé už před 10 000 lety uchovávali své mrtvé pomocí kouře a ohně.

18.09.2025 - Stanislav Mihulka


Nejstarší známé lidské mumie nepocházejí z Egypta ani Jižní Ameriky, ale z jihovýchodní Asie a jižní Číny. Nový výzkum ukazuje, že už před 10 000 lety místní lovci a sběrači záměrně konzervovali těla svých mrtvých pomocí kouře a ohně – techniky, která předcházela egyptským balzamovacím postupům o tisíce let.

Archeologové prozkoumali v Číně, na Filipínách, v Laosu, Thajsku, Malajsii a Indonésii desítky hrobů. V mnoha z nich našli kostry uložené ve skrčené poloze, často se stopami působení ohně a sazí, které ale neodpovídaly kremaci. Pomocí moderních metod – například rentgenové difrakce a infračervené spektroskopie – badatelé odhalili, že kosti byly vystaveny nízkým teplotám a dlouhodobému působení kouře.

Kouřem k věčnosti

Tento objev navazuje na současné praktiky některých komunit, například Dani a Pumo v indonéské Papui. Ti ještě dnes své zesnulé svazují, vystavují nad ohněm a po dlouhém procesu sušení v kouři mumie zčernalé na kost uchovávají. Podobnost naznačuje, že už dávné společnosti využívaly stejný postup – ať už šlo o záměrné zpomalení rozkladu, nebo o rituál s hlubším duchovním významem.

Příklady současných kouřem vysušených mumií z indonéské Papui. (foto: PNAS, Yousuke Kaifu, Hirofumi Matsumura, CC BY 4.0)

Zatímco egyptské mumie známe jako těla zabalená do plátna a uložená do hrobek, asijské kouřem vysušené ostatky nebyly uzavřené v žádných schránkách. Proto se jejich zachování pohybovalo spíše v řádu desetiletí až staletí – což bylo v horkém a vlhkém klimatu jihoasijského regionu pravděpodobně tou nejúčinnější metodou, jak mrtvé uchovat alespoň na čas „mezi živými“.

Objev má i širší význam: podporuje tzv. „dvouvrstvý model“ migrace, podle něhož přišli do jihovýchodní Asie první lovci a sběrači už před 65 000 lety, tedy dávno před přílivem zemědělců. Kouřové mumifikace mohou být dokladem kontinuity kulturních i biologických tradic, která sahá až do raných období expanze Homo sapiens. Někteří vědci dokonce nevylučují, že technika může mít kořeny staré až 42 000 let.


Další články v sekci