Webbův dalekohled pozoroval pozůstatek supernovy v nevídaných detailech

Snímky Webbova dalekohledu přinášejí nové poznatky o supernově SN 1987 A, která v roce 1987 explodovala ve Velkém Magellanově oblaku

08.09.2023 - Stanislav Mihulka



23. února 1987 jsme poprvé zpozorovali supernovu, později označenou jako SN 1987 A, která vybuchla v našem galaktickém sousedství. Explodovala na okraji mlhoviny Tarantule ve Velkém Magellanově oblaku. Vzhledem k její relativní blízkosti – „pouhých“ 168 tisíc světelných let byla tehdy na jižní polokouli viditelná pouhým okem. Dnes se na tomto místě nachází malebný pozůstatek supernovy, který je od té doby vděčným cílem pozorování i výzkumu.

Na pozůstatek supernovy SN 1987 A se nedávno zaměřil i Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Pomocí kamery NIRCam získal unikátní snímky, které přibližují pozůstatek supernovy v doposud nevídaném detailu. Tato pozorování by měla přispět k našemu pochopení průběhu explozí supernovy a vývoje pozůstatků těchto ohromujících kosmických explozí.

Anatomie pozůstatku supernovy

Na snímku Webbova dalekohledu je patrná centrální oblast připomínající klíčovou dírku. Je velmi neprostupná a vyplněná mračny kosmického prachu a plynu. Prach je tu tak hustý, že do něj nevidí ani kamera NIRCam, která pracuje v oblasti blízce infračerveného záření. Právě tady by se přitom mělo nacházet to, co zbylo z původní hvězdy po supernově, tedy neutronová hvězda.

Centrální část pozůstatku supernovy SN 1987 A obklopuje prstenec, který podle všeho vznikl vyvržením materiálu umírající hvězdy, celé desítky tisíc let před samotnou explozí supernovy. Tento prstenec obsahuje jasně patrné a uspořádané skvrny, připomínající korálky navlečené na zmíněném prstenci. Skvrny vznikly v době, kdy materiál exploze supernovy, řítící se obrovskou rychlostí vesmírem, narazil do prstence. 

TIP: Webbův teleskop zacílil na vzácnou a bouřlivou Wolf-Rayetovu hvězdu

Na snímku jsou rovněž patrné doposud neznámé útvary ve tvaru půlměsíců, nacházející se mezi centrální částí pozůstatku supernovy a prstencem. Zřejmě jde o části vnějších vrstev hvězdy, odpálených zničující explozí supernovy. Webbův dalekohled bude tuto supernovu občas pozorovat i v budoucnu, aby zachytil její vývoj v čase.


Další články v sekci