Zachrání Zemi velryby? Mikroskopický plankton pohltí téměř polovinu globální produkce CO2

25.02.2020 - Vilém Koubek

Do boje s globálním oteplováním by mohly vedle lidí či stromů zasáhnout i velryby. Jejich výměšky totiž živí plankton, který nejen produkuje obrovské množství kyslíku, ale také pohlcuje oxid uhličitý

<p>Velryby se potápějí za potravou a z hlubin stoupají zpět, pouze když se potřebují nadechnout. U hladiny pak vypouštějí výměšky bohaté na železo a dusík, jež slouží fytoplanktonu k růstu. </p>

Velryby se potápějí za potravou a z hlubin stoupají zpět, pouze když se potřebují nadechnout. U hladiny pak vypouštějí výměšky bohaté na železo a dusík, jež slouží fytoplanktonu k růstu. 


Reklama

Zatímco řada ekologických organizací bojuje proti klimatickým změnám vysazováním stromů, nejnovější studie ukazují, že vedle obnovování porostů bychom měli investovat také do ochrany velrybí populace. Zvířata, která na první pohled nemají na množství CO2 ve vzduchu vliv, totiž svým působením na vodní ekosystémy vydají za spoustu vzrostlých dřevin. Mezinárodní měnový fond (IMF) tak stanovil hodnotu každé velryby na přepočtených 46 milionů korun. 

Proces, jímž kytovci pomáhají v boji s globálním oteplováním, má více úrovní. V první řadě dovedou v těle ukládat oxid uhličitý. Například plejtvákovec šedý či zástupci rodu Eubalaena se dožívají až 60 let, během nichž průměrně nahromadí 33 tun zmíněné látky. Po jejich smrti neuniká vstřebaný plyn do vzduchu, ale klesne spolu s ostatky na dno oceánu, kde se po staletí zvolna uvolňuje, a mimo jiné tak hnojí hlubinné rostliny.  

Pro někoho odpad, pro jiného…

Mnohem významněji však velryby pomáhají tím, že zvyšují produktivitu fytoplanktonu – společenstva jednobuněčných organismů schopných fotosyntézy, které žijí na hladině oceánu. Samotný akt podpory se nazývá „whale pump“, tedy „velrybí pumpa“, a spočívá v tom, že když zvíře plave k hladině, aby se nadechlo, vypouští při tom moč a výkaly bohaté na železo a dusík. Ve vodě tak vznikají ideální podmínky pro fytoplankton, jenž se začne intenzivně množit. 

TIP: Klimatická krize má řešení: Vědci navrhují nekompromisně zalesnit Zemi

Mikroskopické organismy posléze vytvářejí až 50 % veškerého kyslíku na Zemi a ročně zachytávají odhadem 37 miliard tun CO2, tj. asi 40 % jeho globální produkce. Populace fytoplanktonu tak vydá za 1,7 bilionu stromů, což odpovídá čtyřnásobku amazonského pralesa. Odhaduje se, že v současnosti žije v oceánu na 1,3 milionu velryb. Pokud by se jejich počty navýšily na úroveň před masivním odlovem mezi 18. a 19. stoletím a populace kytovců by stoupla na 4–5 milionů jedinců, množství fytoplanktonu by vzrostlo natolik, že by dokázalo odbourat dost CO2 na to, aby se globální oteplování výrazně zpomalilo. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Gotthard Heinrici (vpravo) se těšil respektu ze strany spolubojovníků i Spojenců a platil za mistra defenzivy.

Válka
Věda
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907