Zahraniční mise Armády České republiky (1): UNPROFOR - První nasazení

Příslušníci AČR za sebou mají desítky zahraničních misí, mimo jiné v Makedonii, Litvě i na Islandu. Momentálně slouží například v Mali, Somálsku nebo na Sinaji. Nejvíce zásluh si však připsali v bývalé Jugoslávii, Iráku a Afghánistánu, kde se naše ozbrojené síly angažují i nyní

03.09.2017 - Petr Jeřábek



Misi UNPROFOR (United Nations Protection Force, 1992–1995), která měla působit v zemích bývalé Jugoslávie, ustavila svým rozhodnutím Rada bezpečnosti OSN dne 27. listopadu 1991. O účasti našich vojáků rozhodla ještě československá vláda 16. ledna 1992 a krátce poté se ve Výcvikovém středisku mírových sil OSN v Českém Krumlově začal urychleně stavět československý prapor. Jednotka o síle 500 vojáků se skládala ze tří rot. Čechoslováci pod velením podplukovníka Karla Blahny se v březnu 1992 rozmístili v oblasti Plitvických jezer na území dnešního Chorvatska v tehdejší Republice Srbská Krajina.

Naši vojáci působili v sektoru JIH spolu s francouzským a keňským praporem mírových sil. Jejich hlavní úkoly spočívaly ve vybudování desítek kontrolních a propouštěcích stanovišť, organizování mobilních pozorovacích týmů, dohledu nad uloženými zbraněmi znepřátelených stran a v neposlední řadě v ochraně obyvatel chorvatské obce Podlapač. Vojáci například hlídali tábory pro přesídlence, doprovázeli konvoje s humanitární pomocí nebo s chorvatskými uprchlíky.

Společný prapor působil na Balkáně ještě další tři měsíce po rozdělení Československa.Když se v lednu 1993 rozpoutaly boje na srbsko-chorvatské frontě mezi Zadarem a Benkovacem, činnost keňského a francouzského praporu to z větší části paralyzovalo. Naši vojáci tehdy sloužili jako záloha velitele sektoru a zasloužili se mimo jiné o záchranu několika desítek blokovaných Francouzů (viz V nejvyšších patrech, str. 28). Velení mise UNPROFOR oceňovalo schopnost čs. praporu udržet si akceschopnost i ve velmi vyhrocené situaci. Dne 22. dubna 1993 však jednotka utrpěla první ztrátu, když byl při minometné přestřelce mezi Srby a Chorvaty zabit Slovák rotmistr Igor Rigo.

Koncem téhož měsíce pak byl společný československý prapor nahrazen samostatným českým praporem pod velením plukovníka Vladimíra Brauna. Od února do března 1994 se prapor rozrostl o 480 vojáků, čímž jeho síla dosáhla 958 příslušníků. Rozšířil se o další mechanizovanou, průzkumnou a ženijní rotu, protitankovou četu a polní chirurgickou nemocnici. Jednotka i nadále působila na území Republiky Srbská Krajina, kde střežila 90 km dlouhý úsek hranice oddělující znesvářené strany. Na misi UNPROFOR navázala ještě mise UNCRO (UN Confidence Restoration Operation in Croatia, 1995–1996), na které se Češi podíleli vysláním chirurgického týmu. Během prvního působení na Balkáně přišla AČR celkem o šest mužů. Tři zahynuli při dopravních nehodách, dva padli při chorvatském ostřelování kontrolního bodu a jednoho zastřelil při hádce jeho kolega.

Příště: Hvězdná hodina v Afghánistánu
 

  • Zdroj textu

    VOJSKA Armáda České republiky

  • Zdroj fotografií

    vhu.cz


Další články v sekci