Zapomenuté hračky z Hamá: Archeologové objevili starověká dětská chrastítka
Keramické střepy z vykopávek v syrské Hamá se po 90 letech ukázaly být největší známou sbírkou starověkých dětských chrastítek.
Na první pohled to vypadalo jako běžné keramické střepy z vykopávek ve starověkém syrském městě Hamá. Ležely v muzeální sbírce přes 90 let, aniž by si někdo všiml jejich skutečného významu. Až nedávno je prozkoumal doktor Georges Mouamar z Národního dánského muzea a s překvapením zjistil, že jde o největší dosud identifikovanou kolekci starověkých dětských hraček.
Zapomenuté poklady z Hamá
Všechny analyzované úlomky pocházely z období rané fáze doby bronzové (cca 2500–2000 př. n. l.) a byly původně vykopány dánským týmem pod vedením profesora archeologie Haralda Ingholta již ve 30. letech 20. století. Tehdy ale nikdo nepoznal, že jde o chrastítka. Až dnes – díky kombinaci šťastné náhody a zaměření na dětský život ve starověku – došlo k jejich přehodnocení.
Celkem bylo identifikováno 19 fragmentů s rukojetí. Většina z nich byla dutá, což naznačuje, že sloužily ke chrastění – uvnitř byly pravděpodobně drobné kamínky či kousky vypálené hlíny. Tato výplň vydávala měkký, tlumený zvuk – podobně jako dnešní plastová chrastítka.
Rukojeti nalezených chrastítek byly malé (4,5–6 cm dlouhé, asi 2 cm v průměru) – ideální pro dětské ručičky nebo pro starší sourozence, kteří zabavovali miminko. Některé byly zdobené – tmavými pásy, spirálami či diagonálními čarami – jiné jednoduché, bez výzdoby. Kromě klasických chrastítek s rukojetí známe z Levanty i zvířecí tvary či chrastítka bez držadla, ale ta z Hamá tvoří specifickou severolevantskou variantu.
Nejen hračka, ale i nástroj péče
Chrastítka byla běžným předmětem v domácnostech, a proto se předpokládá, že měla dvojí funkci – zábavnou i praktickou. Nesloužila pouze jako hračky, ale pomáhala také utišit nebo stimulovat děti – podobně jako dnes chrastítka uklidňují nebo baví kojence.
Zajímavý je i sociální kontext jejich objevu: první chrastítka se v Hamá objevují ve vrstvách spadajících do doby, kdy došlo ke změně městské struktury – z otevřených prostor se sídliště proměnilo na hustě zastavěné oblasti s úzkými uličkami. To naznačuje populační růst, a tedy i více dětí. V tomto kontextu dávalo smysl mít v domácnosti chrastítka jako běžný nástroj pro zabavení dětí, když byli rodiče zaneprázdněni.
Většina archeologického výzkumu se tradičně zaměřuje na stavby, válečné konflikty nebo obchod. Ale dětský svět, zejména ve starověku, zůstává často přehlížený. Výzkum z Hamá však ukazuje, že i před čtyřmi tisíci lety se lidé snažili své děti rozveselit – a že chrastítka byla stejně běžná a milovaná jako dnes.
„Budeme dál pátrat po dalších předmětech, které by mohly souviset s dětstvím v Hamá. Je to oblast, která byla dlouho opomíjená, a přitom tolik vypovídá o lidské stránce minulosti,“ uzavírá Dr. Hald.
