Co pomáhá při chronické bolesti zad? Odborníci doporučují tři postupy, které mají oporu ve vědě
Chronická bolest v bedrech patří mezi nejčastější příčiny zdravotního postižení, přesto její původ často zůstává nejasný a úleva může vyžadovat kombinaci různých přístupů. Jaké přínosy v tomto směru přináší akupunktura, hydroterapie a kognitivně-behaviorální terapie?
Chronická bolest zad často nemá jasnou příčinu. Pomoci mohou akupunktura, cvičení ve vodě i kognitivně-behaviorální terapie. (ilustrační foto: Shutterstock)
Bolest zad dříve či později potrápí většinu z nás. Chronická bolest v bedrech – tedy bolest trvající déle než 12 týdnů – patří celosvětově mezi hlavní příčiny zdravotního postižení. Může být způsobena artritidou, vyhřezlou meziobratlovou ploténkou nebo onemocněními, jako je spinální stenóza, tedy zúžení páteřního kanálu, které utlačuje míchu. Ve velké většině případů však nelze určit žádnou konkrétní příčinu.
Pokud jde o bolest v bedrech, profesní sdružení Americké asociace lékařů (American College of Physicians) doporučuje (pokud je to možné), před léky například akupunkturu, cvičební programy nebo kognitivně-behaviorální terapii (KBT).
Najít léčbu, která skutečně funguje, ale může být obtížné a často vyžaduje určité zkoušení různých možností. Co pomůže jednomu člověku, nemusí přinést úlevu jinému, a to ani v případě, že jejich bolest má stejnou konkrétní příčinu.
„Realita je taková, že většina způsobů léčby chronické bolesti v bedrech přináší jen omezenou úlevu,“ říká Roger Chou, internista a profesor na katedrách medicíny Oregonské zdravotnické a vědecké univerzity v Portlandu. Podle něj však stojí za to hledat jeden nebo kombinaci přístupů, které budou konkrétnímu člověku vyhovovat nejlépe.
Zde jsou tři metody, které odborníci na léčbu bolesti považují za dobře prozkoumané a u nichž se prokázal skutečný přínos při chronické bolesti v bedrech.
Akupunktura
Akupunktura – zavádění jehel do konkrétních bodů na kůži – se podle Choua ukázala jako účinná jak samostatně, tak v kombinaci s konvenčnějšími způsoby léčby, jako je cvičení a rehabilitace. Protože jde ale o „pasivní terapii“, je podle něj lepší využívat ji jako doplněk aktivnějších způsobů léčby, například cvičení na suchu nebo ve vodě včetně hydroterapie, než jako jedinou či hlavní terapii.
Existuje několik různých typů akupunktury, která vychází z tradiční čínské medicíny. Například při aurikulární akupunktuře se jehly používají ke stimulaci bodů na vnějším uchu. Při akupresuře se na určité body na těle vyvíjí tlak a nejsou při ní zapotřebí žádné jehly. Elektroakupunktura pak využívá akupunkturní jehly, kterými prochází elektrický proud.
Přesný mechanismus účinku akupunktury není zcela objasněn. Předpokládá se však, že stimuluje nervový systém způsobem, který pomáhá zmírňovat bolest a podporuje přirozené hojivé procesy v těle.
Studie ukazují, že lidé po akupunktuře uvádějí menší bolest než lidé, kteří dostali placebo nebo akupunkturu nepodstoupili. Úleva od bolesti je podobná jako u léků, například nesteroidních protizánětlivých léčiv (NSAID), případně o něco větší, rozdíly jsou však malé.
V klinické studii z roku 2025, do níž bylo zařazeno 800 starších lidí s chronickou bolestí v bedrech, vedla akupunktura během tří měsíců k mírnému snížení intenzity bolesti a ke zlepšení omezení souvisejících s bolestí i každodenního fungování. Podle Lynn L. DeBarové, hlavní autorky studie a výzkumnice v oblasti behaviorálního zdraví v Kaiser Permanente Center for Health Research v Portlandu v Oregonu, přetrvávaly přínosy přibližně rok.
Akupunktura však nemusí přinést úlevu každému a někteří lidé by měli být opatrní. Pokud máte například v anamnéze závažnou poruchu srážlivosti krve nebo užíváte léky na ředění krve, měli byste se před akupunkturou poradit s lékařem.
Elektroakupunktuře byste se měli vyhnout také v případě, že máte implantované elektrické zařízení, například kardiostimulátor.
Podle DeBarové je však akupunktura pro většinu lidí obecně bezpečná. Renomovaní akupunkturisté používají sterilní jednorázové jehly s velmi malým průměrem a nezavádějí je příliš hluboko. Mezi vedlejší účinky může patřit mírná bolest v místě vpichu a modřiny, příležitostně také svalové křeče, otok, bolest hlavy a závratě.
Hydroterapie
Hydroterapie je v podstatě fyzioterapie ve vodě, přičemž cvičení a fyzioterapie patří u chronické bolesti v bedrech mezi dobře prozkoumané způsoby léčby. Výhodou cvičení ve vodě je její vztlak a mírný odpor, které mohou podle Choua snížit zatížení kloubů při pohybu a protahování.
Studie ukazují, že hydroterapie může pomoci lidem s chronickou bolestí v bedrech. Ukázala se jako prospěšná také u lidí s osteoartrózou a fibromyalgií, které mohou rovněž způsobovat bolesti zad.
V malé klinické studii ze 2022, zveřejněné v časopise JAMA Network Open, bylo 113 lidí s chronickou bolestí v bedrech rozděleno do dvou skupin. Jedna absolvovala tradiční fyzioterapii dvakrát týdně, druhá cvičení ve vodě rovněž dvakrát týdně. Po třech měsících vykazovali lidé cvičící ve vodě větší zlepšení bolesti, fyzických funkcí a kvality života a také v dalších sledovaných oblastech. Výsledky však byly jen mírné.
Systematický přehled a metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií z roku 2022 u lidí s chronickou bolestí v bedrech ukázaly, že fyzioterapie ve vodě může pomoci zmírnit intenzitu bolesti, snížit míru omezení a zlepšit kvalitu života. Autoři však upozornili, že je zapotřebí více kvalitních randomizovaných kontrolovaných studií.
„Chceme, aby lidé s bolestí v bedrech byli aktivnější. Pokud je to ve vodě snazší nebo je to více baví a díky tomu se více hýbou, je to skvělé,“ říká profesor Chou.
Kognitivně-behaviorální terapie
Vědci dnes na bolest nahlížejí jinak než v minulosti. Nejde jen o biologickou reakci na poškození tkáně, ale o komplexní zkušenost, kterou ovlivňují také psychologické a sociální faktory. Odborníci proto hovoří o biopsychosociálním pojetí bolesti.
„Bolest vytváří mozek, aby nás chránil před možným poškozením. Tělo je tedy ve skutečnosti nastavené tak, aby bolest vnímalo ještě předtím, než k poškození dojde, protože bolest funguje jako varovný signál a ochrana,“ říká Mark P. Jensen, profesor rehabilitačního lékařství na Washingtonské univerzitě.
To ale neznamená, že si bolest člověk představuje. „Nikdo si svou bolest nevymýšlí. Samozřejmě je bolest v hlavě, protože ji vytváří mozek, je ale skutečná,“ upozorňuje Jensen.
Lidé s chronickou bolestí by měli nejprve podstoupit důkladné lékařské vyšetření. U většiny případů chronické bolesti v bedrech však za bolestí nemusí stát žádné skutečné poškození. Signály, které mozek dostává, se podle Jensena mohou podobat návyku, jehož se tělo nedokáže zbavit – přetrvávají někdy i ve chvíli, kdy už žádné další poškození nehrozí.
Proto by léčba měla řešit také způsob, jakým mozek na bolest reaguje. Kognitivně-behaviorální terapie může některým lidem pomoci změnit pohled na bolest a přehodnotit přesvědčení, že představuje varovný signál. Zároveň jim může usnadnit návrat ke každodenním aktivitám, uvedl Jensen.
Studie ukázaly, že po KBT dochází u mnoha lidí k významnému zlepšení bolesti i fyzických funkcí. V klinické studii z roku 2025, do níž bylo zařazeno 2 331 lidí s různými typy chronické muskuloskeletální bolesti, měli ti, kteří absolvovali KBT s podporou zdravotního kouče, přibližně o 50 procent vyšší pravděpodobnost významného snížení bolesti po třech měsících než lidé, kteří žádnou formu KBT nepodstoupili.
U těch, kteří využívali online program bez přímého vedení, byla pravděpodobnost významného zmírnění bolesti přibližně o 30 procent vyšší.
Podobně další studie ukázaly snížení chronické bolesti v bedrech při KBT a při terapii zaměřené na zvládání stresu založené na všímavosti (mindfulness), stejně jako při kognitivně-funkční terapii (CFT). Ta představuje příbuzný přístup, který se zaměřuje také na způsob, jakým se lidé pohybují a drží tělo, včetně ochranných pohybů či chování, jimiž se člověk instinktivně snaží bolestivé místo chránit.
U každé léčby je však důležité mít realistická očekávání. „Zmizí někomu bolest úplně? S tím jsem se nikdy nesetkal,“ řekl Jensen. „Pravděpodobnější je, že budete trpět méně a budete se moci vrátit ke smysluplnému životu s menší mírou bolesti.“