Žraloci před 19 miliony let téměř vymřeli a nevzpamatovali z toho dodnes

06.06.2021 - Stanislav Mihulka

Fosilní záznam prozradil dramatickou katastrofu žraloků, ke které došlo ve spodním miocénu. Její následky žraloci pociťují dodnes

<p>Žraloci už nejspíš mají své nejlepší dny dávno za sebou</p>

Žraloci už nejspíš mají své nejlepší dny dávno za sebou


Reklama

Žraloky obvykle považujeme za starou a velmi úspěšnou skupinu mořských predátorů, kteří se sice potýkají s lidským vlivem, ale stále kralují v oceánu. Podle nového výzkumu paleontologů je to ale jinak. Žraloci podle vědců mají mnohem temnější minulost, jejíž součástí je devastující katastrofa.

Elizabeth Sibert z americké Yale University a její kolegové zkoumali výskyt mikrofosilií žraločích zubů a plakoidních šupin, takzvaných dentiklů, společně s fosiliemi ryb, v hlubokomořských sedimentech, které pokrývaly období posledních 85 milionů let. Vědci s překvapením zjistili, že se ve spodním miocénu, tedy zhruba před 19 miliony let se žraloky stalo něco nesmírně dramatického.

Apokalypsa žraloků

Z fosilního záznamu je patrné, že před tímto obdobím byly volné oceány doslova plné žraloků. Na jednu fosilii žraloka připadalo pět fosilií ryb. Před 19 miliony let ale žraloky zřejmě postihlo nesmírně dramatické vymírání a od té doby ve fosilním záznamu na jednu fosilii žraloka připadá 100 rybích fosilií.

TIP: Obávaní žraloci bílí jsou v oceánu kořistí: Jejich lovcem ale tentokrát není člověk

Podle paleontologů se v té době neodehrálo žádné výrazné „globální“ masové vymírání. Přesto ale postižení žraloků bylo zhruba dvakrát horší než v nejmladším masovém vymírání na konci křídy a druhohor. Před 19 miliony let se z oceánů ztratilo možná až 90 procent všech jedinců žraloků. Dramaticky také poklesla jejich diverzita, podle vědců zhruba o 70 procent. Zmizely hlavně druhy volného oceánu. Dnešní žraloci jsou většinou potomci tehdejších pobřežních žraloků, kteří měli o něco větší štěstí. Špatnou zprávou pro žraloky je i to, že se jim už nepodařilo vrátit na počty jedinců i druhů před zmíněnou tajemnou katastrofou. Jak se zdá, žraloci jsou zranitelnější, než jsme mysleli.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, se stal první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa.

Zajímavosti

S větrem o závod

autor: Graeme Obree | model: Beastie

Beastie – anglicky „bestijka“ – je tzv. prone bike, tedy kolo, na němž se za jízdy leží břichem k zemi. Tento konkrétní model patří závodníkovi Graememu Obreemu, který si ho sám navrhl i sestavil a dál si k němu nechal vyrobit speciální aerodynamickou slupku s průčelím. S futuristicky vyhlížejícím strojem se pak v roce 2013 zúčastnil závodu World Human Powered Speed Championships v nevadské poušti, kde se mu povedlo zdolat rychlostní rekord v kategorii prone bike: Svoji Beastie „vybičoval“ k rychlosti 91,12 km/h. (foto: Profimedia)

Revue
Historie

Meganosorožec Paraceratherium linxiaense v krajině svrchního oligocénu.

Věda

Není neobvyklé, že například rypouši a tučňáci obývají stejné prostory.

Příroda
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907