Obávaní žraloci bílí jsou v oceánu kořistí: Jejich lovcem ale tentokrát není člověk

20.11.2017 - Stanislav Mihulka

Někdy se i nelítostný vrcholový predátor sám stane kořistí. V jihoafrických vodách se to stalo i lidožravým žralokům

Žralok - Žralok bílý v oceánu u pobřeží Mexika
Žralok - Žralok bílý v oceánu u pobřeží Mexika

Reklama

Žraloci bílí, známí též jako žraloci lidožraví, jsou jako stroje na zabíjení. Dorůstají se délek kolem 6 metrů, jsou vybaveni ostrými zuby, citlivými smysly a mohou plavat rychlostí až 56 km/h. Kdo by se někomu takovému mohl postavit?

Přesto letos vyplavuje moře na pláže Jihoafrické republiky další a další mrtvoly těchto žraloků. Všichni tito žraloci měřili přes 3 metry a nesli známky poranění. V jejich těle vždy zela velká díra, která se táhla od prsních ploutví směrem k ocasu.

TIP: Aligátoři mají na jídelníčku žraloky: A platí to i v opačném gardu

Viníkem v tomto případě nejsou lidé. Obávané a poslední dobou i dost ohrožené a zranitelné žraloky bílé v této oblasti loví dobře sehraná tlupa kosatek. Právě kosatky jsou známé tím, že se jako jediní predátoři kromě člověka dovedou postavit velkému žraloku a duelu na život a na smrt zvítězit. Pro kosatky je typické, že se v různých oblastech světa specializují na různý typ kořisti. A jak se zdá, v jihoafrických vodách si oblíbily adrenalinový lov žraloků bílých.

The King's Fall from Edwar Herreño on Vimeo.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Guardian, Marine Dynamics

  • Zdroj fotografií: Sharkdiver.com / Wikimedia Commons | Marine Dynamics

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907