Zuby jako zrcadlo zdraví: Stav chrupu může napovědět, jak dlouho budeme žít
Rozsáhlá japonská studie ukazuje, že stav zubů ve vysokém věku není jen otázkou komfortu, ale může sloužit jako překvapivě přesný ukazatel celkového zdraví, a dokonce i rizika předčasného úmrtí.
Zuby nejsou jen otázkou estetiky nebo pohodlí při jídle, ale mohou sloužit i jako ukazatel celkového zdravotního stavu, a dokonce i délky života. Nová rozsáhlá studie z Japonska naznačuje, že riziko předčasného úmrtí nesouvisí pouze s tím, kolik zubů člověk má, ale především s tím, v jakém jsou stavu.
Výzkumný tým z Univerzity v Ósace analyzoval zdravotní a stomatologické záznamy více než 190 tisíc lidí ve věku 75 let a starších a u každého zubu sledoval, zda je zdravý, opravený, zkažený nebo zcela chybí. Díky této mimořádně detailní analýze mohli vědci přesněji než kdy dříve prozkoumat vztah mezi stavem chrupu a úmrtností.
Chrup jako zrcadlo zdraví
Výsledky ukázaly, že zdravé a opravené zuby jsou z hlediska rizika úmrtí prakticky rovnocenné. Jinými slovy, zub, který byl včas ošetřen výplní, plní svou roli podobně dobře jako zub, který se nikdy nezkazil. Naopak větší počet chybějících nebo neléčených zkažených zubů byl jasně spojen s vyšším rizikem úmrtí z jakékoli příčiny.
Podle autorů to ukazuje, že celkový počet zdravých a opravených zubů je přesnějším ukazatelem rizika než pouhé počítání zdravých zubů nebo souhrn všech zubů bez ohledu na jejich stav.
Souvislost mezi chrupem a délkou života má pravděpodobně několik příčin. Zkažené nebo chybějící zuby mohou být zdrojem chronického zánětu, který se z dutiny ústní šíří do celého organismu a zvyšuje riziko řady onemocnění.
Zároveň také platí, že lidé s menším počtem funkčních zubů hůře koušou potravu, častěji se vyhýbají tvrdším či vláknitým potravinám a jejich strava tak bývá méně pestrá a výživná. Stav chrupu navíc často odráží celkovou úroveň péče o zdraví a přístup ke zdravotním službám, což může mít na délku života zásadní vliv.
Autoři studie zároveň upozorňují, že výsledky mohou být částečně ovlivněny faktory, které výzkum nezachytil, například socioekonomickým postavením. Nedostatečná zubní péče totiž často souvisí s chudobou, nižším vzděláním nebo horší dostupností zdravotních služeb, což jsou faktory, které samy o sobě zvyšují riziko předčasného úmrtí.
O zuby vyplatí pečovat
Zjištění z Ósaky však dobře zapadají do širšího obrazu, který přinášejí i další výzkumy. Například nedávná studie z Tokia zaměřená na takzvanou orální křehkost ukázala, že kombinace problémů, jako jsou chybějící zuby, potíže s kousáním a polykáním, suchem v ústech nebo problémy s mluvením, výrazně zvyšuje pravděpodobnost potřeby dlouhodobé péče i riziko úmrtí.
Celkové poselství těchto studií je poměrně jasné: starat se o zuby má smysl i ve vysokém věku. Oprava a zachování chrupu není jen otázkou pohodlí nebo kvality života, ale může přispívat k lepšímu zdraví a delšímu dožití.
Vědci proto vyzývají k dalším výzkumům, které by se zaměřily nejen na počet zubů, ale i na jejich konkrétní stav a biologické mechanismy, jež spojují stav dutiny ústní s celkovou úmrtností. Zuby se tak stále více ukazují jako důležitý obraz zdravotního stavu celého organismu.
