Jak se správně chovat v cizině: Vojáci na cizím území (3)
Během druhé světové války se pohybovaly milionové armády prakticky po celém světě a mnoho vojáků se tak dostalo do neznámých a pro ně kulturně velmi odlišných míst. Poznání zvyků a základní znalost jazyka jim přitom mohly pomoci v soužití s civilisty a při správě obsazeného území
Nepřehlédnutelným a mnohdy velmi závažným tématem při pobytu vojáků na cizím území byl jejich vztah k místním ženám. Ten mohl mít mnoho podob, od hromadného znásilňování ze strany bezohledných dobyvatelů až po upřímná a láskyplná obětí a polibky pro osvoboditele.
Předchozí části:
Situace na jednotlivých bojištích se diametrálně lišila, a tak zatímco třeba japonští velitelé na obsazených územích klidně přihlíželi, jak se jejich vojáci dopouštějí brutálního násilí, americkým vojákům za podobné činy hrozil polní soud a přísné tresty.
Pozor na něžné pohlaví
Na východní frontě se ve většině případů bez postihu dopouštěli násilí na ženách vojáci obou bojujících stran. Na druhé straně jako již mnohokrát v historii velká koncentrace mladých mužů daleko od domova přiměla některé ženy vydělávat si na život prostitucí. Policie i vojenská správa se snažily toto nutné zlo udržet v určitých mezích, protože se oprávněně obávaly šíření pohlavních nemocí. Vojáci frontových jednotek se s těmito ženami setkali jen málokdy, ovšem mezi druhosledovými a týlovými jednotkami a hlavně mezi námořníky šlo o velice závažný problém, způsobující významné nebojové ztráty.
Vojenští lékaři a zdravotníci proto pořádali osvětové přednášky, rozdávali informační brožury a vojákům před odjezdem na dovolenou vydávali prezervativy. Ve městech visely informační plakáty a lékaři se snažili kontrolovat zavedené nevěstince. I vojenští kaplani hovořili se svými muži na dané téma a snažili se je varovat před styky s lehkými dívkami. K řešení tohoto problému měly pomoci nemalé prostředky vynaložené na prevenci a osvětu, ale nepodařilo se jej zcela vymýtit, ostatně jako nikdy v historii. Pokud byla u vojáka zjištěna venerická choroba, mohlo to mít pro něj nepříjemné následky včetně potrestání a odepření různých výhod.
Ostražitost především
Skutečnost, že pobyt na území nepřátelského státu nepředstavuje pro vojáky dovolenou ani po odeznění bojů, si dobře uvědomovalo americké velení, které proto nechalo připravit mimo jiné i výukový film s názvem Tvůj úkol v Německu. Snímek na začátku ukazuje divákům, že německé ozbrojené síly jsou poraženy, svastiky zmizely stejně jako Goebbelsova propaganda a Hitler je mrtvý. Američtí vojáci tak mohou vidět především lítost vzbuzující trosky, ale i krásné venkovské scenerie – tím by se však neměli nechat oklamat – stále se totiž nacházejí v nepřátelské zemi, burcuje komentátor a pokračuje: „Buď na pozoru a každého podezřívej, stojí totiž před tebou něco víc než obyčejná turistická procházka – je to německá historie a ta není dobrá.“
Film pak připomíná kancléře Bismarcka, císaře Viléma II. i Adolfa Hitlera a války, které vedli, a varuje, že se vše může opakovat. Tomu mohou podle filmu zabránit okupační síly, nebude to ale jednoduchý úkol. Komentátor dodává: „Nacistická strana je sice pryč, nacistické myšlení a výcvik zůstávají. V zemi se bez uniforem pohybují příslušníci SS i SA. Ty je nevidíš, ale oni tebe ano. Sledují tě a nenávidí.“
Zvláště pak varuje před německou mládeží, která má údajně otrávenou mysl nacistickým režimem – jiný totiž nepoznala. V závěru film dává americkým vojákům základní pokyny: musí dodržovat místní zákony, respektovat zvyky a náboženství, dbát na majetková práva obyvatel. Zároveň se nesmějí nikomu vysmívat, s nikým se hádat a vystupovat vůči nikomu přátelsky.
Přátelská invaze
Americké velení se snažilo předem připravit vojáky i na převelení do zámořských spřátelených zemí, především Velké Británie a Austrálie. Oba státy s anglosaskou tradicí představovaly pro mnoho mladých Američanů první cizí zemi, kterou v životě navštívili, a řadu místních zvyklostí tak nedokázali pochopit.
TIP: Nezlomný národ: Okupace Belgie během první světové války
Naproti tomu civilisté v některých venkovských oblastech se ocitli rázem v menšině mezi obyvateli vojenských táborů připravujících se k invazi a nemajících kromě stálých cvičení nic jiného na práci. Místním lidem se nelíbilo, že jejich hospody jsou zavalené cizinci flirtujícími s jejich děvčaty a policie musela často řešit prohřešky obou stran. Proto každý voják prošel školením vysvětlujícím zvyklosti těchto zemí, počínaje jízdou vlevo na silnici a cenami různého zboží na trhu konče.
