Reklama


Je Chrám Božího hrobu skutečně místem posledního odpočinku Ježíše Krista?

30.11.2017 - Martin Reichman

Archeologický výzkum v místě považovaném za Ježíšův hrob přinesl první výsledky

Ježíšův hrob dnes zakrývá malá stavba uprostřed kostela, které se říká edikula. Ta byla naposledy restaurována v letech 1808–1810 poté, co ji zničil požár.
Ježíšův hrob dnes zakrývá malá stavba uprostřed kostela, které se říká edikula. Ta byla naposledy restaurována v letech 1808–1810 poté, co ji zničil požár.

Loňský archeologický výzkum v Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě měl mimo jiné přinést odpověď na zásadní otázku: Je toto místo skutečně hrobem Ježíše Krista? Definitivní rozřešení letité záhady ale nepřineslo ani využití nejmodernějších technologií. Některé dílčí a mimořádně zajímavé odpovědi ale přesto archeologové získali.

TIP: Prohlédněte si unikátní fotografie z místa, kde bylo uloženo tělo Ježíše Krista

Testy metodou OSL (optically stimulated luminescence, tedy opticky stimulované luminiscence) ukázaly, kdy byl hrob naposled vystaven slunečnímu světlu. Podle archeologů se tak stalo v roce 345, tedy během, nebo krátce po skončení panování císaře Konstantina Velikého. Podle historických pramenů byla hrobka objevena zhruba o dvě dekády dříve, okolo roku 326, kdy jej za Ježíšův hrob označila císařova matka Helena.

Všechny dosavadní archeologické výzkumy přitom naznačovaly, že hrobový komplex vznikl mnohem později - přiblžně v časech křižáckých výprav před tisíci lety. Závěry archeologů tak potvrzují, že hrob byl vybudován během vlády prvního římského křesťanského císaře Konstantina. 

Výzkum, který provedla Národní technická univerzita v Aténách, tak zatím nepotvrdil a ani nevyvrátil, zda je Ježíš skutečně pohřben v Chrámu Božího hrobu. V souladu s historickým přesvědčením je ale nyní zřejmé, že hrobku zkonstruovali staří Římané už 300 let po jeho smrti.

  • Zdroj textu: National Geographic
  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama



Reklama

Aktuální články

Některé kočky preferují pravou, některé levou

Věda

Zimní idyla na okraji Zemské brány

Příroda

Vlevo normální mozek, vpravo mozek s pokročilou boxerskou demencí.

Věda

Nejbližší přiblížení k Uranu nastalo 24. ledna 1986, kdy se sonda nacházela 81 500 km nad horní vrstvou Uranovy atmosféry. Během průletu kolem planety sonda objevila 10 dříve neznámých měsíců. Během průletu sonda odeslala k Zemi okolo 8 000 fotografií.

Vesmír
Revue

Robotický zaměstnanec Fabio dostal padáka

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907