Otec vlasti: Byl Karel IV. Čech, Němec nebo Lucemburčan? (1)

Není sporu o tom, že Karel IV. byl český král, který měl ke své zemi mimořádně blízký vztah a významně přispěl k jejímu rozkvětu. Přesto se ale zkusme na Karlovu příslušnost k českému národu podívat pohledem jeho doby i naší současnosti. Co rozhoduje o národnosti dnes? Původ rodičů, místo narození a rodný jazyk. Jak si v tomto směru Karel stál?

Pokrevní pouto

V Karlových žilách kolovala česká krev. Ovšem jenom z jedné čtvrtiny. Jak známo, narodil se české princezně Elišce Přemyslovně, dceři Václava II. Jenže ani s jejím češstvím to není úplně jednoznačné. Vždyť i ona sama byla Češka jen napůl, po matce Gutě Habsburské zdědila německé kořeny. Jak to tak v královských rodech bývá, krev evropských panovníků je řádně pomíchaná. Vždyť sňatková politika je přímo založená na tom, aby se dohody upevňovaly spíš pod přísliby manželství, než za chrastění zbraní. Čtvrtinu české krve ale Karlovi nikdo vzít nemůže. Otázkou ovšem je, jakou tato čtvrtina měla ve své době váhu.

Vzhledem k tomu, že ve středověku byl hlavním nositelem rodových tradic a rodového jména otec, v tomto směru se Karel IV. Čechům ještě více vzdaloval. Otcem Jana Lucemburského byl lucemburský hrabě Jindřich VII. a matkou Markéta z Brabantska, které leželo na území dnešní Belgie a Nizozemí. Jan byl sice český král, ale česky neuměl téměř vůbec. Ne náhodou se mu říkalo „král cizinec“. 

Rodné město Praha

Pokud bychom hodnotili národnost Karla IV. z hlediska místa narození, které je ze současného pohledu velmi důležité, byl rodilý Čech, dokonce Pražák. Narodil se v roce 1316 buď v domě U Kamenného zvonu nebo v domě U Štupartů a pojmenovali jej Václav, po významném českém světci a patronovi sv. Václavovi. Dětství neměl právě jednoduché. Otec krátce po synově narození odjel a výchovu nechal na matce. Pak se k němu však donesly zvěsti, podle kterých se chce Eliška jménem svého malého syna chopit moci.

Dokončení: Otec vlasti: Byl Karel IV. Čech, Němec nebo Lucemburčan? (2)

Jan se tedy urychleně vrací domů. Eliška na jeho hněv nečeká a i s dětmi prchá na Loket. Tam je však Jan vypátrá, na hrad vtrhne a syna se zmocní. Později jej nechá odvézt na Křivoklát a tam jej několik měsíců vězní, aby ho nikdo nemohl využít proti němu. Po otcově odjezdu dostal malého následníka trůnu na starost křivoklátský purkrabí Oldřich Pluh. V sedmi letech pak nechal Jan svého syna odvézt na vychování k francouzskému dvoru, kde při biřmování obdržel jméno Karel po svém strýci francouzském králi Karlovi IV. S matkou se už nikdy nesetkal, zemřela tři roky před jeho návratem do Čech. Vzhledem k tomu, jak nelehké dětství prožíval Karel (vlastně ještě Václav) v Čechách, je skoro s podivem, že si k této zemi uchoval tak pevnou vazbu.