Reklama


Nebezpečné povolání učitele: Šikana kantorů má u nás staletou tradici

01.12.2017 - Pavla Vošahlíková

Fyzické útoky a šikana učitelů rozhodně nejsou vymožeností posledních desítek let. Již před 200 lety platilo, že učitelé se museli umět především bránit

Učitelem v 19. století - Hodnotila se především zbožnost a síla k výkonu tělesných trestů i vlastní obraně
Učitelem v 19. století - Hodnotila se především zbožnost a síla k výkonu tělesných trestů i vlastní obraně

Ve vzpomínkách našich předků se školní léta posuzují (ať už kladně a s nostalgií nebo kriticky) převážně z hlediska žáků a studentů. Učitelské trápení se obvykle hodnotilo jen podle vztahu k úřadům, s ohledem na nesmyslné direktivy a zastaralé vyučovací postupy nebo na bídné hmotné podmínky kantorů. Problém však představovala i další rizika tohoto povolání. Snad poněkud překvapivě k nim patřily fyzické útoky ze strany dětí a jejich rodičů.

Pokrokové 19. století

Tělesné tresty nebyly jen výchovným nástrojem pedagogů, ale také prostředkem, jak ukázat, kdo je ve škole nebo v obci skutečně pánem. V dobách před zavedením všeobecné školní povinnosti v roce 1774 se lze v učitelských poznámkách dočíst o utrpení, které přináší nutnost předstoupit před žáky a riskovat od nich nebo jejich rodičů výprask. K předpokladům kantorského povolání, které oceňovaly státní úřady, proto patřila fyzická kondice každého zájemce. V roce 1816 například zamítla vídeňská Studijní komise stížnosti týkající se nedostatků v přípravě učitelů s odůvodněním, že jejich znalosti nejsou na prvním místě a že mohou být dokonce škodlivé. Hodnotila se především zbožnost a síla k výkonu tělesných trestů a k vlastní obraně.

Ve druhé polovině 19. století se školský systém zlepšoval. Vzdělání potvrzené vysvědčením se stávalo předpokladem sociálního vzestupu a školou garantovaná kvalifikace se už většinou nepovažovala za zbytečnost. Učitelé postoupili na společenském žebříčku mezi honoraci. Jejich nové sebevědomí souviselo se systémem odměňování. Nemuseli se nadále dožadovat dům od domu své odměny, případně si ji po vzoru místních žebráků odjíst u stolu rodičů svých žáků. Tlak rodičů na učitele sice zcela nezmizel, většinou však nebýval tak přímočarý jako v éře takzvané staré školy. Neústupný učitel mohl být přeložen, škola přišla o podporu městských zastupitelů a podobně.

Skandální případ

O to překvapivější byl incident z roku 1874, ke kterému došlo v jedné z městských škol na Starém Městě pražském. Rozhořčená matka nespokojená s hodnocením svého dítěte zbila učitelku přímo ve třídě a způsobila jí rozsáhlé zranění. Případem se zabývala okresní školní rada, která do budoucna zakázala v době vyučování vstup cizím osobám včetně rodičů do školních budov. Příslušnou vyhlášku nařídila vyvěsit ve všech pražských školách.

Zápisy z tohoto jednání a z pozdější schůze pražského zastupitelstva se tak stal dokladem rizika učitelského povolání, které přežilo i mnohé školské reformy – včetně zákazu tělesných trestů žactva.

  • Zdroj textu: Tajemství české minulosti
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama



Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Paříž je pojmenovaná podle keltského kmene známého jako Parisii. Nejstarší osídlení se datuje do roku 4200 př. n. l.

Cestování

Konopí stále častěji nachází uplatnění v medicíně

Věda

Odvedl krysař děti na Moravu?

Historie

Nejnovější test motoru pro nosnou raketu systému SLS

Vesmír
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907