Podceňovaný ptačí nos: Kteří opeřenci mají nejlepší čich?
O ptačím čichu se i některé moderní učebnice živočišné fyziologie vyjadřují velmi pohrdlivě. Nejnovější výzkumy ale dokazují, že vědci ptáky v tomto ohledu notně podcenili.
Není pochyb o tom, že někteří opeřenci vládnou velmi citlivým čichem a jsou s to zachytit širokou škálu vůní a pachů. Mezi jednotlivými ptačími druhy jsou však velké rozdíly.
Mistrem v čichání je mezi opeřenci novozélandský kivi hnědý (Apteryx mantelli). Genetické analýzy odhalily, že má šestkrát širší repertoár vazebných molekul pro vnímání pachových látek než pěvci (například sýkory nebo kanáři). Je to důsledek životního stylu kiviů. Tito noční ptáci hledají potravu v lesní půdě a řídí se přitom mnohem více čichem než zrakem. Pomáhají jim v tom i nozdry umístěné na špičce zobáku.
K dalším opeřencům s výborným čichem patří trubkonosí ptáci. Například albatrosi dokážou najít hejna ryb podle pachových molekul, které se uvolňují do ovzduší z těl drobných korýšů poté, co jsou korýši napadeni predátory. Podobně dokážou kondoři na dálku vyčenichat mršinu ležící v lese a skrytou při pohledu z výšky pod korunami stromů. Holubi si pomáhají čichem při navigaci na dlouhých letech.
O pachové komunikaci mezi ptáky se ví jen málo. Některé pokusy na kachnách (Anas platyrhynchos) ale naznačují, že při hledání partnera sehrává u těchto ptáků čich významnou roli. Složení látek vylučovaných tzv. kostrční žlázou se liší u kačerů a kachen právě v období námluv. Ptáci používají sekret této žlázy k ochraně peří před vlhkostí a jsou jí tedy celí promazáni a zároveň i „provoněni“. Pro námluvy je to určitě důležitá okolnost a vůně kachen usnadňuje kačerům rozhodování.
