Reklama

Reklama

Pohromy, které měnily dějiny lidstva: Výbuch sumaterského supervulkánu

5.1.2017 - Kateřina Helán Vašků
Výbuch supervulkánu, který mohl vyhladit lidstvo, řádění tsunami na Sumatře, jež podnítilo největší humanitární pomoc v dějinách, nebo sopečná erupce na Islandu, která nepřímo přispěla k vypuknutí Velké francouzské revoluce. Největší přírodní katastrofy měly často nečekané následky pro celý svět
Tisíciletá zima
Tisíciletá zima

Výbuch supervulkánu Toba před 75 tisíci lety téměř vyhladil lidstvo.

Přírodních katastrof, jež stály život stovky tisíc lidí a výrazně se promítly do běhu dějin, zná historie celou řadu. Již v Bibli najdeme zmínky o potopě, která zaplavila celý svět, a obdobný mýtus se objevuje i v dalších kulturách. Výbuch sopky na ostrově Théra (dnešním souostroví Santorini) na přelomu 17. a 16. století př. n. l. patrně vyhladil minojskou kulturu a neblaze proslula i běsnící Etna, která roku 1669 prakticky srovnala se zemí město Catania.

Výbuch sumaterského supervulkánu

Jedna z nejdramatičtějších přírodních katastrof se pak udála již v dobách, z nichž žádné záznamy nemáme. Na lidstvo ovšem mohla mít fatální dopad: Kvůli výbuchu sumaterského supervulkánu Toba totiž náš druh zřejmě málem vyhynul

Zatímco asi před 75 tisíci lety panovala na Zemi poslední doba ledová, na ostrově Sumatra se hluboko pod zemí schylovalo k děsivě žhnoucímu představení, jež pak vyvrcholilo nejsilnější erupcí na planetě za posledních 27 milionů let – výbuchem supervulkánu Toba. Sopka vychrlila obrovské množství hornin (asi 2 800 km³), horká láva stékala po povrchu a sopečný popel pokryl rozsáhlé oblasti především na západ od místa exploze: Na celou jižní Asii se snesla patnácticentimetrová šedá pokrývka.  

Do ovzduší se dostalo víc než šest miliard tun oxidu siřičitého, který se pak v oblacích rychle měnil na kyselinu a v podobě smrtících dešťů dopadal zpět na zemi. Kvůli plynům a prachu v atmosféře nemohlo k povrchu planety pronikat obvyklé množství slunečních paprsků a výrazně se ochladilo. Několik let trvající sopečná zima způsobila pokles teploty až o 15 °C, což mělo devastující vliv na veškerý život. Katastrofa vyvolala malou dobu ledovou, jež trvala následujících tisíc roků.


 Pokračování seriálu o největších katastrofách:


Důsledky v podobě globálního vymírání na sebe nenechaly dlouho čekat. A nejspíš se jim nevyhnul ani jistý nadějně se vyvíjející druh – člověk. Lidská populace se po katastrofě podle některých teorií „smrskla“ na pouhých 1 000–5 000 jedinců. Právě to pak zřejmě přispělo k vymizení mnoha variací člověka a může jít o jeden z důvodů, proč jsme si dnes tak geneticky podobní. Lidé přežili zřejmě jen ve dvou oblastech: v Africe, odkud později (v době před 70–60 tisíci lety) migrovali do celého světa, a v jižní Indii. Samotný vulkán se propadl do rozsáhlé kaldery o rozměrech 100 × 35 km, kterou postupně zatopila voda. Toba je dnes největším kráterovým jezerem na Zemi.

Reklama