Pohromy, které měnily dějiny lidstva: Rozbouřená Žlutá řeka usmrtila miliony

21.01.2017 - Kateřina Helán Vašků

Výbuch supervulkánu, který mohl vyhladit lidstvo, řádění tsunami na Sumatře, jež podnítilo největší humanitární pomoc v dějinách, nebo sopečná erupce na Islandu, která nepřímo přispěla k vypuknutí Velké francouzské revoluce. Největší přírodní katastrofy měly často nečekané následky pro celý svět

Rozbouřená Žlutá řeka -<p>Během záplav roce 1931 přiznala Čína „pouze“ 145 tisíc obětí. Ve skutečnosti jich mohly být čtyři miliony.</p>
Rozbouřená Žlutá řeka -

Během záplav roce 1931 přiznala Čína „pouze“ 145 tisíc obětí. Ve skutečnosti jich mohly být čtyři miliony.


Reklama

Obyvatelé Číny se odpradávna pokoušeli zkrotit Žlutou řeku neboli Chuang-che budováním hrází, avšak za poslední tři tisíce let tyto zábrany bezmála 1 500krát selhaly. Roku 1887 se protrhla hráz u čínského Kchaj-fengu v provincii Che-nan. Mohutná přívalová vlna doslova smetla 600 vesnic a měst a v rovinatém okolí se živel rychle šířil, až nakonec zasáhl území o rozloze asi 130 000 km² (téměř dvojnásobek České republiky).

Před valícími se masami vody neměli lidé šanci uniknout: Katastrofa si vyžádala bezmála 900 tisíc životů a další dva miliony obyvatel se ocitly bez střechy nad hlavou. Mezi těmi, kdo přežili, se navíc rozšířila epidemie tyfu a cholery, jíž následně podlehl další milion Číňanů. Zdálo se, že neštěstí už nemůže být větší – ale opak byl pravdou. 

Trojité utrpení 

V roce 1931 totiž čínské řeky předvedly svou převahu podruhé, tentokrát s ještě ničivějšími následky. Po nezvykle tuhé zimě roku 1930 tály na jaře ledy a vzápětí se přidaly i neustávající silné deště. Toho roku se navíc centrální Čínou přehnalo nezvyklé množství cyklonů. A katastrofa na sebe nenechala dlouho čekat: Rozvodnila se nejen Žlutá řeka neboli Chuang-che, ale i Jang-c’-ťiang a Chuaj-che.


 Pokračování seriálu o největších katastrofách:


Čína tehdy sice přiznala „pouhých“ 145 tisíc obětí, reálné odhady se však pohybují mezi 850 tisíci a čtyřmi miliony. Asi 80 milionů obyvatel přišlo o střechu nad hlavou a v postižených oblastech propukaly epidemie tyfu a cholery, jimž pak podlehly další statisíce Číňanů. Sled tragických událostí završil hladomor, který si také vyžádal statisíce obětí, a podle dobových záznamů donutil zbídačený lid i ke kanibalismu. Ačkoliv přesný počet mrtvých neznáme, představuje série neštěstí na Žluté řece zřejmě nejhorší přírodní katastrofu v dějinách. 

A když už se zdálo, že utrpení čínských obyvatel přece jen skončí, udeřily divoké vody potřetí. Tentokrát však nebyla na vině příroda, nýbrž člověk. V obavách z japonského vojska postupujícího do země vyvolala v roce 1937 čínská vláda katastrofu tím, že vyhodila hráze na Žluté řece do povětří. Podle odhadů si „řízené neštěstí“ vyžádalo na 900 tisíc obětí. 

Poručila Čína vodě? 

V roce 1955 zahájila Čína ambiciózní padesátiletý plán na vybudování protipovodňových opatření: Zahrnoval rozsáhlou výstavbu, opravy a zesílení hrází, zalesňování ve sprašových oblastech i vznik řady přehrad. Klíčovým prvkem se stala nová obří elektrárna, která měla navíc pokrýt potřeby překotně rostoucí ekonomiky. 

V roce 2012 se přehrada Tři soutěsky na řece Jang-c’-ťiang v provincii Chu-pej dostala do plného provozu. Gigantický projekt však od počátku čelí kritice kvůli malé efektivitě i nešetrnosti vůči životnímu prostředí. Jakákoliv havárie by navíc mohla vyvolat katastrofu nedozírných rozměrů.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zahrady ve Versailles čekají kvůli horku a suchu krušné časy.

Zajímavosti

Halucinogen DMT změní elektrickou aktivitu mozku tak, že se chová jako ve chvílích snění

Věda

Z Alexandra vyrostl vynikající vojenský stratég, státník, diplomat a politik.

Historie
Vesmír

Parašutisté ze 101. výsadkové divize si prohlížejí jeden ze zničených britských kluzáků

Válka

Mor může přenést na člověka i nenápadný králík

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907