Pohromy, které měnily dějiny lidstva: Výbuch sumaterského supervulkánu

05.01.2017 - Kateřina Helán Vašků

Výbuch supervulkánu, který mohl vyhladit lidstvo, řádění tsunami na Sumatře, jež podnítilo největší humanitární pomoc v dějinách, nebo sopečná erupce na Islandu, která nepřímo přispěla k vypuknutí Velké francouzské revoluce. Největší přírodní katastrofy měly často nečekané následky pro celý svět

Tisíciletá zima -<p>Výbuch supervulkánu Toba před 75 tisíci lety téměř vyhladil lidstvo.</p>
Tisíciletá zima -

Výbuch supervulkánu Toba před 75 tisíci lety téměř vyhladil lidstvo.


Reklama

Přírodních katastrof, jež stály život stovky tisíc lidí a výrazně se promítly do běhu dějin, zná historie celou řadu. Již v Bibli najdeme zmínky o potopě, která zaplavila celý svět, a obdobný mýtus se objevuje i v dalších kulturách. Výbuch sopky na ostrově Théra (dnešním souostroví Santorini) na přelomu 17. a 16. století př. n. l. patrně vyhladil minojskou kulturu a neblaze proslula i běsnící Etna, která roku 1669 prakticky srovnala se zemí město Catania.

Výbuch sumaterského supervulkánu

Jedna z nejdramatičtějších přírodních katastrof se pak udála již v dobách, z nichž žádné záznamy nemáme. Na lidstvo ovšem mohla mít fatální dopad: Kvůli výbuchu sumaterského supervulkánu Toba totiž náš druh zřejmě málem vyhynul

Zatímco asi před 75 tisíci lety panovala na Zemi poslední doba ledová, na ostrově Sumatra se hluboko pod zemí schylovalo k děsivě žhnoucímu představení, jež pak vyvrcholilo nejsilnější erupcí na planetě za posledních 27 milionů let – výbuchem supervulkánu Toba. Sopka vychrlila obrovské množství hornin (asi 2 800 km³), horká láva stékala po povrchu a sopečný popel pokryl rozsáhlé oblasti především na západ od místa exploze: Na celou jižní Asii se snesla patnácticentimetrová šedá pokrývka.  

Do ovzduší se dostalo víc než šest miliard tun oxidu siřičitého, který se pak v oblacích rychle měnil na kyselinu a v podobě smrtících dešťů dopadal zpět na zemi. Kvůli plynům a prachu v atmosféře nemohlo k povrchu planety pronikat obvyklé množství slunečních paprsků a výrazně se ochladilo. Několik let trvající sopečná zima způsobila pokles teploty až o 15 °C, což mělo devastující vliv na veškerý život. Katastrofa vyvolala malou dobu ledovou, jež trvala následujících tisíc roků.


 Pokračování seriálu o největších katastrofách:


Důsledky v podobě globálního vymírání na sebe nenechaly dlouho čekat. A nejspíš se jim nevyhnul ani jistý nadějně se vyvíjející druh – člověk. Lidská populace se po katastrofě podle některých teorií „smrskla“ na pouhých 1 000–5 000 jedinců. Právě to pak zřejmě přispělo k vymizení mnoha variací člověka a může jít o jeden z důvodů, proč jsme si dnes tak geneticky podobní. Lidé přežili zřejmě jen ve dvou oblastech: v Africe, odkud později (v době před 70–60 tisíci lety) migrovali do celého světa, a v jižní Indii. Samotný vulkán se propadl do rozsáhlé kaldery o rozměrech 100 × 35 km, kterou postupně zatopila voda. Toba je dnes největším kráterovým jezerem na Zemi.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Standardní skotská se destiluje dvakrát a na její chuti se vedle surovin podepisuje i tvar kotlů. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Mezi členy posádky nejoblíbenější modul Cupola poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje Thomas Pesquet, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce... (foto: NASA, Thomas PesquetCC BY-NC-ND 2.0)

Vesmír

Hormon lásky pomáhá lidskému srdci. (foto: PixabayCC0)

Věda

Dokud nedošlo k jejímu zatčení, byla Alžběta Báthoryová považována za dobrou paní, která o své poddané během  manželovy nepřítomnosti pečovala a chovala se k nim vlídně. (foto: Alamy Stock Photo, Keith Corrigan)

Historie

Flak 36 se osvědčil jako protitanková zbraň. Zde v protiletadlové roli v britském Imperiálním válečném muzeu. (foto: Wikimedia Commons, Rickard ÅngmanCC BY-SA 3.0)

Válka

Pohoří Ťan-šan nad hladinou Toktogulské přehrady postavené na řece Naryn. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907