Pohromy, které měnily dějiny lidstva: Běsnění na ostrově Island

09.01.2017 - Kateřina Helán Vašků

Výbuch supervulkánu, který mohl vyhladit lidstvo, řádění tsunami na Sumatře, jež podnítilo největší humanitární pomoc v dějinách, nebo sopečná erupce na Islandu, která nepřímo přispěla k vypuknutí Velké francouzské revoluce. Největší přírodní katastrofy měly často nečekané následky pro celý svět

Největší sopečnou erupci má na svědomí islandská sopka Laki -<p>Série sopečných výbuchů na Islandu roku 1783 způsobila následně hladomory po celé Evropě.</p>
Největší sopečnou erupci má na svědomí islandská sopka Laki -

Série sopečných výbuchů na Islandu roku 1783 způsobila následně hladomory po celé Evropě.


Reklama

Zaznamenaných sopečných erupcí, které si vyžádaly desítky i stovky tisíc životů, najdeme v novodobé historii mnoho. Největší z nich, co se týče počtu obětí, se ovšem neodehrála v hustě zalidněné jihovýchodní Asii plné aktivních sopek, nýbrž překvapivě na Islandu. Nešlo přitom ani tak o bezprostřední počet obětí, jako spíš o dalekosáhlé dopady, jež měla událost na celou Evropu.


 Pokračování seriálu o největších katastrofách:


Roku 1783 otřásla zemí série mohutných explozí, kterou 8. června odstartoval výbuch islandské sopky Laki. Krátery následně chrlily prach a lávu dlouhých osm měsíců a žhavé magma zalilo plochu 600 km². Na povrch se kromě sopečných hornin vyvalily také tuny oxidu siřičitého a množství dalších jedovatých plynů. Vzdušné proudy vynesly do atmosféry spoustu popela, který se pak rozšířil po celé planetě. Nejvíc ho zůstalo na severní polokouli, kde poté řada zemí zažila „rok bez léta“

Katastrofa na Islandu bezprostředně zabila asi deset tisíc lidí, což tehdy představovalo 25 % obyvatel ostrova. Tím ovšem seznam obětí zdaleka nekončil. Prakticky všechny evropské země následně zasáhla extrémně tuhá zima a chladné léto, jež si vyžádaly daň v podobě neúrody a hladomorů. A v jejich důsledku nakonec podle odhadů zemřelo až šest milionů lidí. Navíc mělo přírodní neštěstí podle badatelů i politický dopad: Například ve Francii podnítilo strádání zbídačených venkovanů řadu povstání, která následně vedla až k propuknutí Velké francouzské revoluce roku 1789.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ještě v červenci 1942 bylo naživu 80 % budoucích obětí holocaustu. O 11 měsíců později však byl tento poměr přesně opačný. Čím méně se Němcům dařilo na východní frontě, tím více zvyšovali své úsilí ve věci tzv. konečného řešení židovské otázky.

Zajímavosti

Čtyři a půl metru dlouhá ankylorhiza s tlamou plnou zubů děsila vše živé v oceánu období oligocénu.

Věda

Extrémně velký

Název: Extrémně velký dalekohled (Extremely Large Telescope, ELT)
Průměr: 39,3 m
V provozu od roku: 2025

Čím je průměr objektivu větší, tím víc světla může teleskop soustředit a tím víc podrobnějších informací získat… Evropští astronomové se rozhodli postavit dalekohled, který hned tak něco nepřekoná. Původní představy dokonce počítaly s průměrem 100 m, což se však ukázalo být nad současné technické i finanční možnosti. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) dalo zelenou konstrukci menšího, ale přesto mimořádně velkého dalekohledu ELT – Extremely Large Telescope.

Projekt počítá s přístrojem o průměru 39,3 m. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Do optické soustavy se začlení zrcadla systému adaptivní optiky, kvůli kompenzaci neostrosti snímků způsobené neklidem atmosféry. Jedno z nich bude podepřeno soustavou šesti tisíc aktivních členů, tzv. aktuátorů, s úkolem „zakřivovat“ zrcadlo v závislosti na stavu ovzduší 1 000krát za sekundu, čímž se dosáhne mimořádně kvalitního obrazu.

V roce 2010 vybrala ESO pro budoucí umístění observatoře horu Cerro Armazones v chilské oblasti Antofagasta, v nadmořské výšce přes 3 000 m. Teleskop má chránit otáčivá kopule o průměru 86 m. Stavební úpravy terénu započaly v červnu 2014 a o tři roky později, 29. května 2017, byl slavnostně položen základní kámen obřího teleskopu.

Německá firma SCHOTT ve své továrně v Mainzu loni v lednu úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla, které po procesu pomalého chladnutí čeká ještě řada tepelných úprav. Následně budou vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Obojí zajistí francouzská společnost Safran Reosc, jež se ujme rovněž testování zrcadel.

ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze, a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, jež mohou pomoct osvětlit naše vlastní kořeny, včetně pátrání po známkách života na planetách podobných Zemi, studia povahy temné energie a temné hmoty nebo sledování raných stadií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nedokážeme ani odhadnout. První pozorování by se mělo uskutečnit v roce 2025.

Vesmír

Klášter s dvojím prvenstvím

Břevnovský klášter

Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice! 

Historie

Přestože se ofenziva nevyvíjela podle plánu, von Hindenburg s Ludendorffem obdrželi vysoká vyznamenání.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907