Pohromy, které měnily dějiny lidstva: Běsnění na ostrově Island

09.01.2017 - Kateřina Helán Vašků

Výbuch supervulkánu, který mohl vyhladit lidstvo, řádění tsunami na Sumatře, jež podnítilo největší humanitární pomoc v dějinách, nebo sopečná erupce na Islandu, která nepřímo přispěla k vypuknutí Velké francouzské revoluce. Největší přírodní katastrofy měly často nečekané následky pro celý svět

Největší sopečnou erupci má na svědomí islandská sopka Laki -<p>Série sopečných výbuchů na Islandu roku 1783 způsobila následně hladomory po celé Evropě.</p>
Největší sopečnou erupci má na svědomí islandská sopka Laki -

Série sopečných výbuchů na Islandu roku 1783 způsobila následně hladomory po celé Evropě.


Reklama

Zaznamenaných sopečných erupcí, které si vyžádaly desítky i stovky tisíc životů, najdeme v novodobé historii mnoho. Největší z nich, co se týče počtu obětí, se ovšem neodehrála v hustě zalidněné jihovýchodní Asii plné aktivních sopek, nýbrž překvapivě na Islandu. Nešlo přitom ani tak o bezprostřední počet obětí, jako spíš o dalekosáhlé dopady, jež měla událost na celou Evropu.


 Pokračování seriálu o největších katastrofách:


Roku 1783 otřásla zemí série mohutných explozí, kterou 8. června odstartoval výbuch islandské sopky Laki. Krátery následně chrlily prach a lávu dlouhých osm měsíců a žhavé magma zalilo plochu 600 km². Na povrch se kromě sopečných hornin vyvalily také tuny oxidu siřičitého a množství dalších jedovatých plynů. Vzdušné proudy vynesly do atmosféry spoustu popela, který se pak rozšířil po celé planetě. Nejvíc ho zůstalo na severní polokouli, kde poté řada zemí zažila „rok bez léta“

Katastrofa na Islandu bezprostředně zabila asi deset tisíc lidí, což tehdy představovalo 25 % obyvatel ostrova. Tím ovšem seznam obětí zdaleka nekončil. Prakticky všechny evropské země následně zasáhla extrémně tuhá zima a chladné léto, jež si vyžádaly daň v podobě neúrody a hladomorů. A v jejich důsledku nakonec podle odhadů zemřelo až šest milionů lidí. Navíc mělo přírodní neštěstí podle badatelů i politický dopad: Například ve Francii podnítilo strádání zbídačených venkovanů řadu povstání, která následně vedla až k propuknutí Velké francouzské revoluce roku 1789.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie
Věda

Obliba Papinova hrnce stoupla zejména v době druhé světové války, kvůli šetření paliva a kratší době vaření.

Zajímavosti

Kosmická loď s jaderným termálním pohonem

Vesmír

LST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.

Válka

Část sloního stáda. Možná právě od potyčky se stromem má největší slon v popředí snímku zlomený jeden kel.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907