Reklama


Start Apolla 4: Den, kdy se probudil obr

- Vít Straka

Devátého listopadu 1967 se na Floridě uskutečnil historicky první start obří lunární rakety Saturn V s bezpilotní lodí Apollo na špici

Premiérový start Saturnu V s lodí Apollo 4 (vlevo) a 111 metrů vysoký Saturn V opouštějící na transportéru montážní halu VAB.
Premiérový start Saturnu V s lodí Apollo 4 (vlevo) a 111 metrů vysoký Saturn V opouštějící na transportéru montážní halu VAB.
9 . 11 . 1967

Manažer pilotované kosmonautiky v NASA Chris Kraft, seděl 9. listopadu 1967 na své židli v řídicím středisku v Houstonu. „Nikdy jsem na vlastní oči neviděl Saturn letět. Vlastně jsem neviděl start žádné rakety, jen na televizní obrazovce, ať už šlo o Mercury, Gemini, či Apollo. Jádro mé práce bylo v řídicím středisku. Možná jsem něco propásl, ale nemohl jsem být na dvou místech najednou. Nikdy jsem však svého rozhodnutí nelitoval,“ vzpomínal později. 

A země se zachvěla…

Na floridském kosmodromu se mezitím probudila k životu raketa, jejíž skutečnou sílu si dosud nedokázal nikdo představit. Pět kilometrů od startovací rampy padaly na novináře na tribunách dlaždičky ze stropu a vlnité plechy z tamní stříšky se uvolnily a nebezpečně vlály. Lidé tvrdili, že ještě než k nim dorazily zvukové vlny motorů Saturnu V, se země zachvěla tak, až to vyvolávalo mrazení v zádech. 

Start přitom probíhal hladce a bezpilotní loď, označovaná jako Apollo 4, dosáhla nízké orbity. Po dvou obletech Země zvýšil motor horního stupně S-IVB apogeum dráhy zhruba na 15 000 km, načež se od něj Apollo oddělilo. Vystoupalo do nejvyššího bodu trajektorie a zbrzdilo se vlastním motorem SPS: Loď tak byla navedena zpět do zemské atmosféry a zároveň se simulovalo nejhorší možné tepelné namáhání při cestě od Měsíce. Nicméně všechno klaplo a návratový modul Apolla dosedl na padácích do oceánu necelých 15 km od stanoveného cíle. Devět hodin po startu se již nacházel na palubě záchranné lodi a mířil na souš. 

Jako ve starém vlaku

NASA slavila úspěšnou premiéru nosiče, pozornosti techniků však víceméně unikl starý problém známý z jiných raket – tzv. pogo efekt, který se naplno projevil při druhém bezpilotním startu Saturnu V následujícího roku. Nepříjemný jev vedl k nepravidelnému průtoku paliva do spalovacích komor během chodu motorů a výsledkem byly nárazovité impulzy při letu nosiče, jež způsobovaly výrazné zatížení celé struktury rakety. Pogo efekt postihl zejména druhý vzlet Saturnu V na jaře 1968 a podle vzpomínek astronauta Eugena Cernana se konstruktéři tehdy divili, že nosič vůbec vydržel pohromadě

Vesmírná agentura si však byla odstraněním problému tak jistá, že už na špici třetího Saturnu V posadila kabinu s posádkou – a Apol­lo 8 zamířilo k obletu Měsíce. Mise skončila úspěchem, ale ještě v jejím průběhu hodnotil astronaut William Anders start na Saturnu V jako „jízdu ve  starým vlaku“.

Raketa, jež vynášela Američany k zemskému souputníkovi, platí dodnes za nejsilnější kosmický nosič, jaký se kdy podařilo zdárně provozovat. Na podobné úrovni bude až nová SLS (Space Launch System), vycházející z technologií raketoplánů. Její premiéru plánuje NASA na rok 2019. 

  • Zdroj textu: Tajemství vesmíru
  • Zdroj fotografií: NASA, Wikipedie, airandspace.si.edu, archiv autora

Reklama



Reklama

Aktuální články

Vizualizace zachycuje první známou mezihvězdnou planetku `Oumuamua. Získaná měření naznačují, že `Oumuamua je nejspíš husté, pravděpodobně kamenné nebo dokonce kovové 400 metrů dlouhé těleso, jeho povrch má temně červenou barvu a není pokryt ledem.

Vesmír

Pennsylvania Avenue, Washington (1900 a 2013)

Zajímavosti

Snímek z prosince 1969 zachycuje Mansona během eskorty k předběžnému slyšení u soudu.

Revue

Po elektrických automobilech přicházejí na řadu elektrické náklaďáky

Věda

Obsluha 40mm kanonu Bofors vyhlíží v létě 1944 v Normandii letouny nepřítele

Válka

Vlky, kteří dřív ohrožovali dobytek, lovci v Yellowstonském parku zcela vyhubili – načež došlo k výrazným výkyvům v ekosystému.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907