Válka limonád: Drsné dějiny perlivého osvěžení

První limonáda se na trhu objevila již v 17. století. Vyráběla se z vody, citronové šťávy a dochucovala se medem. V té době byla ještě bez bublinek. V roce 1676 získala pařížská Compagnie des Limonadiers monopol na prodej limonád: pouliční prodavači je nosili v nádržích na zádech a nabízeli je žíznivým Pařížanům. Anglický doktor Joseph Priestley v roce 1767 do vody přidal oxid uhličitý a vyrobil tak první perlivou vodu. Priestley je tak považován za praotce limonádového průmyslu. 

Zrození Coca-Coly

Téměř o sto let později, v roce 1886 americký lékárník John Pemberton vytvořil recept na Coca-Colu. Ta se nejprve prodávala v malé lékárně v Atlantě za pět centů, Pemberton ale za první rok vydělal jen padesát dolarů, což nepokrylo ani náklady. Z bezvýznamnosti se budoucí symbol globálního světa vyšvihl až díky atlantskému obchodníkovi Asovi Griggsi Candlerovi, kterému se za 2 300 dolarů podařilo postupně převzít celý byznys. Stal se tak prvním prezidentem firmy Coca-Cola.

Coca-Cola původně obsahovala i kokain vyráběný z listů koky. V roce 1903 byl sice z nápoje odstraněn, ale extrakt z koky (bez kokainu) se do Coca-Coly přidával i nadále. Produkovala jej společnost Stepan Company z Maywoodu v New Jersey, přičemž jde o jedinou firmu na území Spojených států s povolením listy koky dovážet a zpracovávat.

Na úspěchu Coca-Coly se pochopitelně snažili přiživit i podvodníci vyrábějící nejrůznější  napodobeniny. V roce 1915 se proto firma rozhodla vypsat designérskou soutěž na novou láhev, kterou by bylo možné jasně rozpoznat i v šeru. Soutěž vhrál Earl R. Dean, jenže první verze jeho láhve měla příliš buclatý tvar a nebyla na pásových dopravnících dost stabilní. Firma se rozhodla dnes již typicky zakulacený tvar láhve ponechat, jen jej mírně zůžila.

Mladší sestra Pepsi

Historie největšího konkurenta Coca-Coly se začala psát v roce 1898, kdy mladý lékárník Caleb Bradham během horkého léta experimentoval s různými ingrediencemi. Vznikl tak nápoj, který později proslul jako Pepsi-Cola. Zpočátku jej Bradham nabízel jen ve své lékárně.

Roční prodeje Coca-Coly v roce 1904 přesáhly milion galonů (1 galon = 3,785 litru). Roční prodeje sirupu, z něhož se ve stáčírnách vyráběla Pepsi-Cola, se vyšplhaly na sto tisíc galonů a pomalu startovala tvrdá konkurenční bitva tvrající dodnes.

7up s lithiem a Fanta ze zbytků

Jen pár týdnů před krachem na newyorské burze vznikla značka 7up. Následné otřesy ekonomiky přežila a vzkvétala – možná proto, že až do roku 1948 obsahoval nápoj sloučeninu kyseliny citronové a lithia, které stabilizuje výkyvy nálady a dnes se využívá k léčbě bipolární poruchy – známé také jako maniodepresivní psychóza. Dobové reklamy přitom nápoj doporučovaly jako vhodné pití pro děti.

TIP: Tajemství v hnědém nápoji: Je Coca-Cola karcinogenní?

Coca-Cola si získala obrovskou popularitu i v nacistickém Německu. Se začátkem války však tamním továrnám došly potřebné ingredience k výrobě. Šéf německé filiálky Max Keith proto přišel s řešením: ze zbytkových surovin, cukru a ovoce začal vyrábět nápoj Fanta, který si následně oblíbily miliony lidí. Po válce firma Coca-Cola jeho recept odkoupila a mimo USA je dnes Fanta po Cole druhou nejoblíbenější limonádou na světě.

Socialismus vrací úder

Zatímco nápoje Coca-Cola a Pepsi na Západě dominovaly, u nás zůstávaly nedostupné. Proto byl Výzkumný ústav léčivých rostlin v Praze pověřen, aby vyvinul nápoj podobného typu, jenž se měl vyrábět z tuzemských surovin. Světlo světa tak spatřil sirup Kofo, který se stal základem známé Kofoly, představené v roce 1960. Po revoluci musela Kofola čelit konkurenci jiných značek: jednak zahraničních a jednak tuzemských napodobenin. Nakonec se jediným výrobcem známého českého nápoje stala firma vlastněná řeckou rodinou Samarasových, jež sídlí v Krnově.