Když vůně znamenala bohatství: Příběh nejdražších koření světa

Šafrán? Jako šafránu!

• cena: až 150 000 Kč za 1 kg

Karmínově zbarvená stébla s náznaky jódu a sena ve vůni představují nejen nejdražší koření světa, ale také jednu z nejvíc ceněných přírodních ingrediencí. Za kilogram prvotřídního šafránu si tudíž může pěstitel říct až 150 tisíc korun a i za ten nejméně kvalitní produkt budete muset z peněženky vytáhnout asi sedmdesát tisíc. Proč tak astronomické částky? Na jediný kilogram je totiž třeba sesbírat čtvrt milionu květů a oddělit od nich sytě zbarvené čnělky – to vše samozřejmě ručně.

Šafrán pochází ze Středomoří. Podle genetických analýz má divoké předky v okolí Athén, ačkoliv jiné teorie tvrdí, že se jeho prvotní domovinou stal Írán, Irák, či dokonce Indie. Jeho pojmenování má každopádně perský původ a vzniklo zkomolením slova „zaparan“, což znamená „zlaté lístky“. Šafrán se brzy rozšířil na celý Blízký východ a proměnil se v oblíbené koření vyšších vrstev. Jeho použití jde ovšem daleko za hranice kulinářství: Už v Řecku sloužil coby přísada do vonných olejů a voňavek a také Kleopatra si prý své koupele užívala se lžičkou přimíchaného šafránu. Římané ho pak spolu s dalšími bylinkami přihazovali do kadidelnic, jimiž vykuřovali sály pro večerní slavnosti.

Dnes se produkce šafránu soustředí především na Blízkém východě a v Indii. Írán dodává na trh okolo 90 % globálního objemu a dvě tamní provincie – Kermán a Chorásán – se na uvedené koření vyloženě specializují: Každý rok jej odsud na světové trhy zamíří přibližně 250 tun. Zbylých 9 % zajišťuje indický Kašmír a pouhé 1 % se vypěstuje v Evropě, zejména ve Španělsku. (foto: Shutterstock)

Omamná vůně vanilky

• cena: až 10 000 Kč za 1 kg

Co by to bylo za léto bez vanilkové zmrzliny? V běžných cukrovinkách samozřejmě najdeme pouze náhražku z vanilinu, jenž vzniká zpracováním dřevního dehtu. Pravá vanilka má kořeny v Mexiku a roste v podobě lusků, které vzdáleně připomínají ty fazolové. Tobolky sladce voní a upravují se několika způsoby v závislosti na oblasti, vždy se ovšem jedná o náročný proces plný ruční práce. Jeden kilogram se obvykle prodává za čtyři až šest tisíc korun, ale při neúrodě cena šplhá i k deseti tisícům. (foto: Shutterstock)

Zelený kardamom

• cena: až 2 000 Kč za 1 kg

Východoasijská či indická kuchyně by nikdy nechutnala tak, jak chutná, nebýt kardamomu. Surovina se svěží, téměř citronovou vůní se přidává nejen do jídel jako „butter chicken“ čili kuře na másle nebo do koláčků, ale často se svařuje s mlékem, jež se poté doslazuje melasou či medem. Kardamom pochází z oblasti mezi Indií a Malajsií, ročně se ho na světě vyprodukuje okolo 140 tisíc tun a kilogram kvalitní sklizně se prodává přibližně za 95 dolarů. (foto: Shutterstock)

Božský i falšovaný pepř

• cena: až 1 000 Kč za 1 kg

Bez přehánění lze říct, že se Evropa stala na pepři závislou už ve středověku. Představoval jednu z hlavních komodit proudících na starý kontinent po hedvábné stezce a jeho popularita dosáhla takové úrovně, že se ho lékárníci – kteří tehdy koření zákazníkům prodávali – nezdráhali falšovat. Pepř pochází ze západního pobřeží Indie, kde má jeho používání dlouhou tradici nejen v kuchyni, ale i v medicíně. Dnes jde o nejobchodovanější koření světa a každý rok jej na trh putuje zhruba 855 tisíc tun. (foto: Shutterstock)

Sladká chuť nostalgie

• cena: až 500 Kč za 1 kg

Až přijdou podzimní plískanice a vy si doma v teple uvaříte čaj ze sušených jablek, jedna ingredience v něm rozhodně nebude chybět – a sice skořice. Příjemná vůně, která v kombinaci se sladkou chutí vyvolává v ústech blaho a v mysli nostalgii, se zrodila v oblasti dnešní Šrí Lanky a Bangladéše. Aromatické koření se získává loupáním a sušením kůry z několika druhů skořicovníků. Globálně se ho prodá okolo 240 tisíc tun a většinu produkce obstarává Čína, Vietnam, Indonésie a právě Šrí Lanka. (foto: Shutterstock)

Král českých koření

Víte, které koření je v naší kuchyni zastoupené snad nejvíc? Cizinci nad českou posedlostí kmínem mnohdy kroutí hlavou, ale my si ho rozhodně nenecháme vzít. Jde o jednu z mála skutečně aromatických bylin vhodných ke kořenění, jež rostou na našem území, a v domácí kuchyni má dlouhou tradici. Původní domovinu kmínu tvoří Blízký východ, především Írán, a do střední Evropy se coby zemědělská plodina dostal až v 19. století.

Jeho hlavní nevýhodou byla křehkost a opadavost, což znemožňovalo mechanizaci, a musel se tedy pracně sklízet ručně. Český šlechtitel František Procházka však v roce 1978 dokázal vypěstovat neopadavou verzi a později k ní přidal i odrůdy s vysokým obsahem silic.

V žádném našem tradičním jídle pak nemůže chybět ani majoránka. Pochází ze Středomoří a k dochucování ji používali už antičtí Řekové. Dobře prosperovala v tamních suchých půdách, ale když ji křižáci přivezli do střední Evropy, snadno se přizpůsobila i místním podmínkám. Její těžká aromatická chuť se přitom hodí do bramboráků, polévek či gulášů. (foto: PickPik, PDM 1.0)