100+1 zahraniční zajímavost 9/23: Nastává úsvit biologických strojů
Americkým vědcům se podařilo sestrojit z žabích buněk „roboty“, kteří se dovedou samovolně replikovat. Vyplnil se tak odvěký sen inženýrů, nebo jsme položili základy pro neodvratnou apokalypsu?
Vysvětlovat Čechům původ slova „robot“ je jako nosit dříví do lesa. Věděli jste však, že dávno předtím, než se Čapkův pojem rozšířil po světě, se antické mechanické hračky v lidské podobě označovaly jako „automaton“? Mezi nimi a robotem ovšem panoval zásadní rozdíl: Zatímco tehdejší mechanická postava byla kompletně umělá a vypadala jako ikonický humanoid C-3PO z Hvězdných válek, Čapkův robot představoval tvora sestávajícího z buněk stejně jako každý jiný organismus. Nové slovo nicméně ovlivnilo oblast sci-fi natolik, že se pojmem „robot“ začalo záhy označovat cokoliv nelidského, a prvotní význam se tak naprosto posunul.
Další generace autorů vědecko-fantastických děl si tudíž musely pomoct jiným výrazem. Objevil se tedy „android“, coby původně alternativní označení automatonů v anglických textech z 18. století, a dostal nový význam. Bohužel, androidi v uvedeném pojetí se sice podobali lidem, ale jejich stavební prvky neměly s uhlíkem nic společného. Svaly i kosti byly umělé a mnohem odolnější než naše tělesná schránka, a tak se tito otroci budoucnosti stali pro změnu pracanty ve vysoce nepřátelském prostředí cizích planet.
Nezbylo nám proto než přiřknout Čapkovu vynálezu nové jméno, a tentokrát snad už natrvalo. Úkolu se neujali spisovatelé, nýbrž vědci, a stvořili xenoboty – stroje sestávající výhradně z živých buněk, jež se nyní skutečně testují v laboratořích. Jsme teprve na začátku cesty, ale dost možná budou jednou xenoboti čistit oceány nebo opravovat naše těla zevnitř. Více se nejen o tomto vzrušujícím poli výzkumu dozvíte v novém čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.
