3, 2, 1, start! Vesmírná ekonomika se stává skutečností

28.09.2019 - Tisková zpráva

Je tomu teprve deset let, co létání do vesmíru přestalo být závislým na vládách hrstky zemí. Od té doby se soukromé investice na tomto poli zvýšily o 80 procent a stoupají čím dál strměji. Rodí se skutečná vesmírná ekonomika, přesněji řečeno dvě.


Reklama

Dlouhou dobu to byl hlavně závod americké a sovětské vlády, pro který soukromé firmy po celá desetiletí jen dodávaly komponenty. Než v roce 1980 Evropská vesmírná agentura (ESA) založila Arianespace, prvního komerčního dopravce na orbit. Spojené státy soukromým firmám významněji otevřely cestu nahoru v průběhu devadesátých let, a po kolapsu Sovětského svazu se i mnoho tamějších technologií dostalo na mezinárodní trh.

Think tank Space Foundation odhaduje aktuální obrat vesmírného průmyslu v jeho nejširší definici na 415 miliard dolarů či 9,5 biliard korun, z kteréžto sumy připadá zhruba polovina na satelitní služby. A podle analytiků Goldman Sachs se objem vesmírné ekonomiky do dvaceti let více než zdvojnásobí. Ostatně jen majitel Amazonu Jeff Bezos tvrdí, že do svojí firmy Blue Origin investuje více než miliardu dolarů ročně, o Elonu Muskovi a jeho SpaceX ani nemluvě.

Jde to levněji

Hlavním důvodem, proč se s komerčními vesmírnými projekty roztrhl pytel, je strmý pokles nákladů. Vynesení kilogramu váhy na raketě SpaceX dnes stojí řádově kolem 2 500 dolarů či 60 tisíc korun, jen před deseti lety bylo nutno počítat s minimálně 50 tisíci dolary a výrazně delší přípravou samotného startu. SpaceX se v roce 2008 stala prvním nevládním subjektem, který sám vystřelil raketu na tekuté palivo na oběžnou dráhu.

Kalifornská společnost je také pionýrem vícenásobně použitelných raketových technologií. V prosinci 2015 se SpaceX podařilo hladce přistát vracející se první stupeň rakety Falcon 9. První let nosiče sestávajícího z již použité komponenty následoval v únoru 2017 s telekomunikačním satelitem SES-10 evropského operátora SES. Klesající náklady na vypouštění mimochodem otevírají dveře vesmíru dokořán také méně bohatým zemím Asie či Afriky.

Jsou to právě soukromé společnosti, které spřádají nejodvážnější plány na využití nebe nad námi. SpaceX v květnu vynesl prvních 60 z bezmála 12 tisíc družic soustavy Starlink, které zavedou širokopásmový internet na každý centimetr zemského povrchu. Podobnou ambici má také dceřinná společnost Bezosova Amazonu Kuiper Systems, jejíž síť má do konce příští dekády čítat přes 3600 družic. Tyto i již existující služby jako O3b Networks operátora SES budou důležitým pilířem dokonale propojeného světa nejbližší budoucnosti.

Poklad nad hlavou

Pokud nenajdeme významnější nová naleziště a poptávka bude stoupat podle predikcí, zásoby některých surovin klíčových pro průmyslovou výrobu se vyčerpají už za 50 až 60 let. Přitom platiny, kobaltu a dalších vzácných kovů sviští Sluneční soustavou celé hory. Takzvaných zemi blízkých těles (NEO) jsme již napočítali na devět tisíc, přičemž devět z těchto asteroidů bychom mohli těžit i se současnými technologiemi.

Kvalitu rudy a skutečné náklady na její těžbu však můžeme jen odhadovat. Některé analýzy přitom naznačují, že by se doprava v kosmu vytěžených materiálů nemusela vyplatit nikdy. Což platí i pro na Zemi velmi vzácné kovy jako je platina – jak asi s tržní cenou zamává, když suroviny najednou bude víc než dost? Proto spíš než bychom vytěžený materiál vozili domů, budeme jej zpracovávat přímo v orbitu. Při výstavbě vesmírné infrastruktury tímto způsobem také ušetříme za dopravu mnoha komponentů ze zemského povrchu. 

Z nejběžnějších asteroidů typu C zase budeme získávat palivo, obsahují totiž vodu, kterou lze štěpit na vodík a kyslík. Cena paliva a jemu vyhrazený přepravní prostor totiž nehrají větší roli, dokud se kodrcáme jen v bezprostřední blízkosti Země. Cesty do vzdálenějších destinací se však neobejdou bez tankování za letu, zejména pokud ony cíle leží ve vnější Sluneční soustavě, tedy za Marsem. Přesně tam se rozkládá Hlavní pás asteroidů, který nám poslouží jako odrazový můstek do Jupiterova systému a dál.

K novým světům

V pásu vzdáleném přibližně 150 až 300 milionů kilometrů budou operovat robotičtí prospektoři, kteří z vhodného tělesa začnou rafinovat raketové palivo nebo těžit kovy. Ty na místě zpracují do dalšího těžařského vybavení a na větším asteroidu vybudují celé automatizované fabriky, které budou vyrábět komponenty pro obří vesmírné stanice kolem Jupitera. Lodě mířící tím směrem u jednoho asteroidu natankují a u druhého naloží stavební materiály a stroje pro vzdálené kolonie. Do nákladních prostor, které si nechaly vyrobit a připojit na asteroidu v polovině cesty.

TIP: Satelit Arkyd-6 vesmírných těžařů prošel klíčovým testem

Jsme tedy svědky zrodu dvou vesmírných ekonomik. Jedné, která dnes nabírá obrátky a utvářejí ji firmy jako SpaceX nebo SES. Jedná se o telekomunikační, monitorovací a jiné služby, které rozšiřují pozemskou infrastrukturu či jinak přímo slouží Zemi. Chytré hlavy ale již poměrně detailně promýšlejí zcela jinou ekonomiku, která se v průběhu tohoto století stane skutečností. Bude v pravém slova smyslu meziplanetární, vysoce integrovaná a automatizovaná, využívající všechna vhodná tělesa Sluneční soustavy.

  • Zdroj textu:

    Tisková zpráva

  • Zdroj fotografií: Getty Images

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čingischánovo vraždění udělalo z hedvábné stezky paradoxně bezpečnější místo pro obchod.

Zajímavosti

Skupina trilobitů Ampyx priscus, společně zaplavených bahnem

Věda
Zajímavosti

Vlajky, jež astronauti vztyčili na Měsíci, mohly tamním podmínkám odolávat jen po symbolickou dobu. V přepočtu stály pouhých 650 korun

Vesmír

Babylon dnešní doby

V odlehlých údolích se během staletí vyvinuly stovky etnik s naprosto rozdílnou kulturou a jazykem. Jen s východní části ostrova (tedy nezávislým státem Papua-Nová Guinea) je spojeno celkem 841 různých jazyků a společně se západní Indonéskou půlkou se počet používaných nářečí šplhá k tisícovce. To je asi sedmina všech jazyků světa. Většinou z nich však nehovoří více než 1 000 lidí. Na východní polovině ostrova se proto lidé z různých kmenů dorozumívají prostřednictvím Tok Pisin – směsi místních dialektů a zkomolených výrazů z angličtiny. V západní části je společným dorozumívacím prostředkem indonéština.

Příroda

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907