Bitva u Kurska ve vzpomínkách účastníků (7): Nezdolný Alexej Petrovič Maresjev

06.09.2020 - Miroslav Mašek

Epického střetu u Kurska se na obou stranách zúčastnily statisíce vojáků, kterým válečný osud připravil ty nejtvrdší zkoušky. Mnozí v nich obstáli a zařadili se tak mezi hrdiny, jejichž příběhy fascinují dodnes

<p>Alexej Maresjev (vlevo) přežil několik dní v divočině se zlomenými nohama.</p>

Alexej Maresjev (vlevo) přežil několik dní v divočině se zlomenými nohama.


Reklama

Osud beznohého stíhače Meresjeva z knihy Příběh opravdového člověka obletěl svět. Tato literární postava měla reálný vzor – pilota jménem Alexej Petrovič Maresjev (1916–2001). Pocházel z města Kamyšin ve Volgogradské oblasti a po školní docházce nastoupil coby dělník do továrny. Hlásil se do leteckých kursů, ale revmatismus mu vystavil stopku. Teprve když ho roku 1934 poslali stavět leteckou továrnu do Komsomolska, začal navštěvovat tamní aeroklub.

Sestřelen nad Kurskem

V říjnu 1937 nastoupil Maresjev vojenskou službu a o dva roky později putoval do školy pro piloty, po jejímž zakončení v ní zůstal jako instruktor. Po německé invazi převeleli Maresjeva ke stíhacímu letectvu a v srpnu 1941 absolvoval první misi nad frontou. Zpočátku bojoval při obraně Oděsy, poté u Krivého Rogu. Za dva měsíce sestřelil tři letouny, během zimy působil při Severozápadním frontu.

Osudným se mu stal čtvrtý (podle některých zdrojů pátý) duben 1942, kdy byl jeho Jak-1 zasažen u města Staraja Russa. Při pokusu o nouzové přistání si Alexej zlomil obě nohy, přesto se pokusil doplazit divočinou do civilizace. Osmnáct dnů nikoho nespatřil a živil se jen kořínky a hmyzem. Nakonec ho našli obyvatelé jisté vsi a přivolali letadlo, jež raněného dopravilo do Moskvy.

Nezmar s protézami

Lékařům se Maresjeva podařilo zachránit, ovšem museli mu amputovat obě nohy pod kolenem. Po zhojení ran putoval do speciální nemocnice, kde začal trénovat chůzi s protézami. Toužil po návratu do kokpitu a tvrdě na sobě pracoval. Začátkem roku 1943 ho poslali do letecké školy v zázemí, kde s protézami absolvoval zkušební let, a šokovaní lékaři schválili Maresjevův přesun na frontu. V červnu nastoupil k 63. gardovému stíhacímu pluku vyzbrojenému stroji La-5 a zapojil se do bojů nad kurskou frontou.

Během července sestřelil Ju 87 a dva Fw 190. V srpnu obdržel Zlatou hvězdu hrdiny SSSR a na podzim se stal zástupcem velitele pluku. Propagandisté však Maresjevův příběh hojně využívali a obávali se, aby v boji nepřišel o život. Po mnoha žádostech tak v březnu 1945 opustil frontu a stal se pilotem-inspektorem. Jeho skóre činilo deset vzdušných vítězství, byť některé zdroje mu jich připisují až 19. Roku 1946 Maresjev odešel z armády a věnoval se práci ve výboru válečných veteránů. Stal se i členem Nejvyššího sovětu SSSR. Zemřel několik hodin před oslavou 85. narozenin. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dole snímek Arsia Mons, v horní části zhroucená část padesátimetrového lávového tunelu na úbočí Arsia Mons, zachycený kamerou HiRISE

Vesmír

Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.

Zajímavosti

Bitva u Stalingradu skončila německou potupnou porážkou a zajetím několika desítek tisíc mužů.

Válka

Červené a oranžové podzimní zbarvení nasvědčuje tomu, že v listech je obsaženo větší množství antokyanů.

Příroda

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

Historie

O transport amerických speciálů na Takur Ghar se staraly vrtulníky MH-47E Chinook.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907