100+1 zahraniční zajímavost 16/26: Umělá inteligence možná získá vědomí. Budeme jí pak muset přiznat vlastní práva?
Může mít umělá inteligence vlastní vědomí a emoce? A pokud ano, zaslouží si také vlastní práva? Nová „stoplusjednička“ hledá odpovědi na otázky, které mohou brzy změnit naše představy o lidství.
Blíží se doba, kdy se roboti vybavení AI zhostí role lidských společníků. Otázkou zůstává, zda bude jejich zájem simulovaný programem, nebo prokážou skutečné „emoce“. (ilustrační foto: Shutterstock)
Budoucnost vypadá víc a víc děsivě. Světoví technologičtí giganti stále vážněji diskutují o tom, jestli se u systémů umělé inteligence nevyvinula nějaká forma vědomí. A pokud ano, zda jim toto vědomí neumožňuje zažívat „pocity“. Jde o nesmírně složitou otázku, protože vědomí lze jen velmi těžko definovat i u lidí. Na jedno se však můžete spolehnout: Jakmile někdo přijde s důkazem, že mezi biliardami čipů vznikly citové vazby, vyrojí se nespočet zastánců nápadu, abychom AI přiznali její vlastní práva. Více se dočtete v novém čísle časopisu 100+1 zahraniční zajímavost.
Počátkem června pak vědci z Univerzity v Minnesotě oznámili, že dokázali vyrobit umělou buňku. Nazvali ji SpudCell, připomíná jednoduchou bakterii a dokáže se množit. Přestože je velmi křehká, jde o obrovský skok kupředu. Vědci se samozřejmě ohánějí budoucí výrobou léků a protéz, přesto se nabízí otázka, kam až jednou podobný vývoj dospěje. Budoucnost totiž možná nebude mechanická, nýbrž čapkovská: „Roboti“ ve slavném dramatu R.U.R. českého spisovatele nejsou z plechu, ale jedná se o uměle vytvořené bytosti podobné lidem. A ty už nejspíš emoce opravdu zažijí, jak naznačil Philip K. Dick v románu Sní androidi o elektrických ovečkách?, který se dočkal filmového zpracování pod názvem Blade Runner. Budou se jednou umělí lidé vydávat za ty skutečné? A bude vůbec existovat způsob, jak je poznat? A především – budou mít nějaká práva? Samé otázky, málo odpovědí.
Nová „stoplusjednička“ vás zavede do míst, kde se minulost potkává s přítomností a věda s každodenním životem. Ukážeme vám, jak silnice v Amazonii ničí prales a archeologům odkrývají stopy dávných civilizací. Vypravíme se do města schodů v Andách, na gigantické závodiště antického Říma i do Káhiry, kde uprostřed moderní metropole žijí lidé mezi hroby.
Zjistíme, proč ke štěstí nepotřebujeme luxus, jak vznikla revoluce zaměnitelných součástek a proč některé hračkářské trendy zmizely stejně rychle, jako se objevily. Podíváme se také na houby, které zdobí podzimní lesy a chybět nebude ani velký návrat Michaela Jacksona, reportáž z Baltimoru či cesta na sever Nizozemska. Objevujte s námi svět, historii, vědu a kulturu z nových úhlů.
