Chudý bohatý Cornwall: Po stopách dávných Keltů

Jihozápadní cíp Velké Británie proslul v minulosti jako pravlast keltských kmenů. Z pestré historie a přírodního bohatství těží Cornwall dodnes: Třebaže jde o nejzaostalejší anglické hrabství, patří mezi turistické ráje

16.10.2018 - Barbora Jelínková



Alt text

Po celém Cornwallu lze dodnes najít řadu odkazů na někdejší rozvinutou těžbu cínu. Jeden z nich se dostal i na místní vlajku, známější jako St. Piran – podle cornwallského patrona, jehož svátek připadá na 5. březen: Bílý kříž na tmavém podkladu představuje cín na černém uhlí. Jiná verze hovoří o symbolickém vyjádření světla pravdy zářícího proti temnotě. 

Impozantní útesy – takový obrázek se nejprve naskytne každému, kdo do Cornwallu zamíří po moři. Po miliony let je formoval příboj Atlantiku, bičující pobřeží ze všech světových stran s výjimkou východu. I tímto směrem však tvoří hranice hrabství voda: Řeka Tamar jej odděluje od Devonu. 

Na nedostatek vodního živlu si Cornwall nemůže stěžovat – ať už se tam ocitnete na jakémkoliv místě, nikdy nebudete dál než 25 kilometrů od moře. Ostré větry vanoucí ze západu, jimž region zcela nechráněně čelí, navíc přinášejí značné množství srážek. I přesto se tamní příroda s divokým rázem těší překvapivě příznivému počasí, alespoň na anglické poměry. Sluneční svit si místní užívají v průměru 1 541 hodin v roce, tedy dokonce víc než Češi, ačkoliv pouze jediný den teplota přesáhne 30 °C

 

Chudý ráj turistů

Počasí je jistě jedním – i když zdaleka ne jediným – z důvodů, proč Cornwall náleží mezi vyhledávané turistické cíle. Do Velké Británie zavítá zhruba 40 milionů návštěvníků ročně, z čehož na Cornwall připadá víc než desetina. Usedlíci zájem cizinců vítají, jejich příliv jim totiž bez nadsázky obstarává živobytí. Cestovní ruch má víc než čtvrtinový podíl na cornwallské ekonomice, jinak poměrně křehké. 

Hrabství je nejen nejřidčeji osídlenou, ale především nejchudší oblastí státu a za zbytkem Británie výrazně zaostává ve všech hospodářských ukazatelích: Například jeho HDP dosahuje jen tří čtvrtin průměru Evropské unie (pro srovnání, v ČR jde asi o 90 %). I proto se stal Cornwall jedním z pouhých čtyř britských regionů, které v minulých letech získaly nárok na evropské dotace. Do budoucnosti teď Cornwallští hledí s obavami – nadcházející brexit pro ně totiž bude zřejmě znamenat velký zásah. Je proto poněkud s podivem, že 56 % obyvatel hrabství volilo vystoupení z EU. 

Hotel z hororu

Úbytku turistů se však obávat nemusejí. Hrabství může těžit z pestré historie: Začala se psát spolu s Kelty a vyvrcholila v 17. a 18. století v éře námořních pirátů alžbětinské Anglie, kteří využívali zátoky a jeskyně místního členitého pobřeží jako své základny. Jejich někdejší přítomnost dnes turistům připomene například bývalá hospoda Jamaica. V širých vřesovištích sloužila kdysi coby úkryt pro pašeráky jamajského rumu, proslavila ji však především hororová adaptace románu Jamaica Inn, kterou v roce 1939 natočil Alfred Hitchcock. Dnes v budově funguje hotel a hostům slibuje, že jim zajistí skutečně neklidné spaní.

Ostatně, bát se v Cornwallu můžete i jinde, třeba když se vydáte surfovat. Při útesu Cribbar se v zimě objevují proslulé vlny dosahující více než devíti metrů. Zdolat zmíněné giganty přitom není snadné ani pro profesionální surfaře. 

Znovuzrozená kornština

Na přelomu tisíciletí hovořilo původním cornwallským jazykem asi jen 300 lidí, a předtím se dokonce považoval za mrtvý. Nakonec se ho však díky skupině nadšenců podařilo znovu rozšířit. V současnosti jej ovládá několik tisíc mluvčích, dočkal se oficiálního uznání jako minoritní řeč a vyučuje se na dvanácti národních školách. Názvy ulic se ve většině měst uvádějí anglicky i kornsky.

Stručné dějiny

Předky dnešních obyvatel Cornwallu byli Keltové, kteří oblast osídlili po skončení poslední doby ledové. S příchodem doby bronzové nastala pro Cornwall příznivá epocha, tamní země totiž nabízela bohaté zásoby cínu. Jeho těžba započala kolem 2. tisíciletí př. n. l. a pokračovala až do poloviny 19. století, přičemž po celou dobu znamenala pro místní obyvatele značný hospodářský přínos. I Římané, kteří do míst pronikli v 1. století př. n. l., popisovali cornwallský lid díky obchodním stykům jako značně vyspělý. To jim však nezabránilo, aby si Belerion – tedy „zemi na konci“, jak jej nazývali – na několik staletí podrobili. 

Země cizinců

Římané místním Keltům říkali „Cornovii“ a Angličané výraz doplnili o příponu „wealas“, což bylo označení pro cizince – a vznikl tak současný název oblasti. Po rozpadu římského impéria se Cornwall dostal do područí okolních národů, nejprve Britů a posléze Normanů. Už v 10. století započalo v Anglii prvotní dělení na hrabství, přičemž Cornwall patřil mezi první zformované administrativní celky. Koneckonců, dlouhou dobu představoval pro Anglii poměrně strategický bod.

Útočiště pirátů

Členité útesy pobřeží poskytovaly námořníkům odjakživa ideální úkryt pro cennou kořist. Doklady o pašeráckých výpravách pocházejí už z 12. století, největší „rozvoj“ pak přinesla alžbětinská éra, kdy se Cornwall stal stěžejním výchozím bodem pro státem financované pirátské nájezdy. Vedle toho se tam po dlouhá staletí těžil zmiňovaný cín a další nerostné suroviny, přinášející zisk státní pokladně. Jak pirátství, tak těžba však již patří minulosti: Poslední cínový důl se zavřel v roce 1998. 

Lidé

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 556 000; očekávaná doba dožití: 80,75 roku; prům. počet dětí: 1,98 na ženu; věková struktura: 21,7 % obyv. do 19 let, 21,6 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Truro má 20 920 obyv.; náboženství: 60 % křesťanství, 30 % ateismus, 10 % ostatní; oficiální jazyk: angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: 16 %; gramotnost: 99 %.

Politika

Státní zřízení: anglické hrabství; správce: Edward Bolitho; volby: parlamentní volby se konají každé čtyři roky. 

Ekonomika

HDP na hlavu: 9 430 USD (2013; ČR – 33 200 USD); měna: britská libra, s kurzem 1 : 29 Kč.

Geografie

Rozloha: 3 563 km², zhruba jako Karlovarský kraj; charakter území: pobřeží tvoří útesy, vnitrozemní vysočinu pokrývají vřesoviště; podnebí: teplé a suché, s mírnými zimami bez mrazu a sněhu, zato velmi větrné; min. noční / max. denní teploty (°C) v Truru: leden–březen 4–5/8–9, duben–červen 5–8/14–16, červenec–září 12–13/17–19, říjen–prosinec 6–9/11–14; nejnižší a nejvyšší bod: Atlantik (0 m) / Brown Willy (420 m).

  • Zdroj textu

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci