Citlivost pod tvrdou slupkou: Také krabi cítí bolest

16.02.2019 - Zuzana Teličková

Lidé se dlouho domnívali, že krabi necítí bolest, protože k tomu nemají potřebné orgány. Experiment severoirských vědců ale ukázal, že krabi bolest vnímají

<p>V potravinovém průmyslu se s korýši stále zachází, jako by nevnímali bolest. Zdá se však, že tento předpoklad je mylný</p>

V potravinovém průmyslu se s korýši stále zachází, jako by nevnímali bolest. Zdá se však, že tento předpoklad je mylný


Reklama

V rámci experimentu dostávali krabi v jednom úkrytu slabý elektrický šok, druhý byl bez nástrah. Krabi automaticky vyhledávající tmavá místa zamířili při druhém vypuštění do nádrže opět k tomu úkrytu, který si vybrali poprvé – bez ohledu na to, zda v něm dříve dostali šok nebo ne. Ve třetím kole však změnili chování a začali si vybírat úkryt, v němž jim šok nehrozil. S přibývajícími zkušenostmi pak stačil jeden nepříjemný zážitek a většina krabů zalézala do bezpečí skrýše bez elektrických šoků.

„Je téměř nemožné dokázat, zda zvíře cítí bolest, ale existují určitá kritéria, na která se můžeme zaměřit,“ říká vedoucí výzkumu Robert Elwood z Queen's University v Belfastu. „A tady máme jedno z kritérií splněno.“ Elwood dále dodává, že pokud budou údaje konzistentní, může být vytvořen soubor důkazů o tom, že krabi bolest skutečně cítí. Tyto poznatky se vztahují i na jiné korýše.

Například rak poustevníček reaguje na elektrický šok tím, že opustí svou schránku, ačkoli se tak vystaví smrtelnému nebezpečí ze strany predátorů. Garnáti zase silně třou tykadly o sebe, když se dostanou do kontaktu s hydroxidem sodným. K tomuto chování nedochází, jestliže jsou nejprve ošetřeni lokálním anestetikem.

TIP: Proč se humři vaří zaživa a cítí při tom bolest?

Podle Elwooda by se výzkum měl v budoucnu vydat zase jiným směrem. Jelikož s bolestí přichází stresová reakce, měly by se napříště u korýšů zkoumat změny v hladinách hormonů a srdeční činnosti. Na nové důkazy by měl také reagovat potravinový průmysl, který dosud zacházel s korýši, jako by bolest cítit nedokázali.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tající ledy sice uvolňují cestu ledoborcům, pro běžné lodě však zůstává Severozápadní průjezd nedostupný. Poprvé tudy dokázal proplout Roald Amundsen při výpravě, jež započala roku 1903. 

Zajímavosti
Revue
Věda

Netopýři se kořistí pavouků stávají mnohem častěji, než si biologové dříve mysleli.

Příroda

Podle některých věděckých teorií existuje na Plutu skrytý podpovrchový kapalný oceán.

Vesmír
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907