Citlivost pod tvrdou slupkou: Také krabi cítí bolest

16.02.2019 - Zuzana Teličková

Lidé se dlouho domnívali, že krabi necítí bolest, protože k tomu nemají potřebné orgány. Experiment severoirských vědců ale ukázal, že krabi bolest vnímají

<p>V potravinovém průmyslu se s korýši stále zachází, jako by nevnímali bolest. Zdá se však, že tento předpoklad je mylný</p>

V potravinovém průmyslu se s korýši stále zachází, jako by nevnímali bolest. Zdá se však, že tento předpoklad je mylný


Reklama

V rámci experimentu dostávali krabi v jednom úkrytu slabý elektrický šok, druhý byl bez nástrah. Krabi automaticky vyhledávající tmavá místa zamířili při druhém vypuštění do nádrže opět k tomu úkrytu, který si vybrali poprvé – bez ohledu na to, zda v něm dříve dostali šok nebo ne. Ve třetím kole však změnili chování a začali si vybírat úkryt, v němž jim šok nehrozil. S přibývajícími zkušenostmi pak stačil jeden nepříjemný zážitek a většina krabů zalézala do bezpečí skrýše bez elektrických šoků.

„Je téměř nemožné dokázat, zda zvíře cítí bolest, ale existují určitá kritéria, na která se můžeme zaměřit,“ říká vedoucí výzkumu Robert Elwood z Queen's University v Belfastu. „A tady máme jedno z kritérií splněno.“ Elwood dále dodává, že pokud budou údaje konzistentní, může být vytvořen soubor důkazů o tom, že krabi bolest skutečně cítí. Tyto poznatky se vztahují i na jiné korýše.

Například rak poustevníček reaguje na elektrický šok tím, že opustí svou schránku, ačkoli se tak vystaví smrtelnému nebezpečí ze strany predátorů. Garnáti zase silně třou tykadly o sebe, když se dostanou do kontaktu s hydroxidem sodným. K tomuto chování nedochází, jestliže jsou nejprve ošetřeni lokálním anestetikem.

TIP: Proč se humři vaří zaživa a cítí při tom bolest?

Podle Elwooda by se výzkum měl v budoucnu vydat zase jiným směrem. Jelikož s bolestí přichází stresová reakce, měly by se napříště u korýšů zkoumat změny v hladinách hormonů a srdeční činnosti. Na nové důkazy by měl také reagovat potravinový průmysl, který dosud zacházel s korýši, jako by bolest cítit nedokázali.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907