Reklama


Citlivost pod tvrdou slupkou: Také krabi cítí bolest

16.02.2019 - Zuzana Teličková

Lidé se dlouho domnívali, že krabi necítí bolest, protože k tomu nemají potřebné orgány. Experiment severoirských vědců ale ukázal, že krabi bolest vnímají

<p>V potravinovém průmyslu se s korýši stále zachází, jako by nevnímali bolest. Zdá se však, že tento předpoklad je mylný</p>

V potravinovém průmyslu se s korýši stále zachází, jako by nevnímali bolest. Zdá se však, že tento předpoklad je mylný


Reklama

V rámci experimentu dostávali krabi v jednom úkrytu slabý elektrický šok, druhý byl bez nástrah. Krabi automaticky vyhledávající tmavá místa zamířili při druhém vypuštění do nádrže opět k tomu úkrytu, který si vybrali poprvé – bez ohledu na to, zda v něm dříve dostali šok nebo ne. Ve třetím kole však změnili chování a začali si vybírat úkryt, v němž jim šok nehrozil. S přibývajícími zkušenostmi pak stačil jeden nepříjemný zážitek a většina krabů zalézala do bezpečí skrýše bez elektrických šoků.

„Je téměř nemožné dokázat, zda zvíře cítí bolest, ale existují určitá kritéria, na která se můžeme zaměřit,“ říká vedoucí výzkumu Robert Elwood z Queen's University v Belfastu. „A tady máme jedno z kritérií splněno.“ Elwood dále dodává, že pokud budou údaje konzistentní, může být vytvořen soubor důkazů o tom, že krabi bolest skutečně cítí. Tyto poznatky se vztahují i na jiné korýše.

Například rak poustevníček reaguje na elektrický šok tím, že opustí svou schránku, ačkoli se tak vystaví smrtelnému nebezpečí ze strany predátorů. Garnáti zase silně třou tykadly o sebe, když se dostanou do kontaktu s hydroxidem sodným. K tomuto chování nedochází, jestliže jsou nejprve ošetřeni lokálním anestetikem.

TIP: Proč se humři vaří zaživa a cítí při tom bolest?

Podle Elwooda by se výzkum měl v budoucnu vydat zase jiným směrem. Jelikož s bolestí přichází stresová reakce, měly by se napříště u korýšů zkoumat změny v hladinách hormonů a srdeční činnosti. Na nové důkazy by měl také reagovat potravinový průmysl, který dosud zacházel s korýši, jako by bolest cítit nedokázali.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zrádce od Thermopyl

Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.

Zajímavosti

Pletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci

Historie

Mezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.

Zajímavosti

Osud vesmíru je stále nejasný

Vesmír

Příště možná poletí na letecké biopalivo

Věda

Tučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907