Proč se humři vaří zaživa a cítí při tom bolest?

05.08.2015 - redakce 100+1

Korýši skýtají jednoznačně nejčerstvější maso, jaké se vám může na talíři ocitnout. Důvod je prostý. Do vroucího vývaru se vkládají živí. Cítí humři při vaření zaživa bolest?


Reklama

V těle humrů, stejně jako některých dalších mořských tvorů, se nachází škodlivé bakterie, které se po jejich smrti rychle množí. Navíc mohou uvolňovat nebezpečné toxiny, které se nezničí ani vařením. Minimalizace nebezpečí otravy humrem se tedy děje právě jeho vařením zaživa, což je sice věc skvělá pro nás, ale zřejmě méně pro humry.

TIP: Humr a ústřice: Dříve podřadné jídlo, dnes gurmánská lahůdka

Dříve vědci předpokládali, že jelikož zmínění tvorové nemají skutečný mozek, nemohou cítit ani bolest. Dnes se však již ví, že ačkoli humři nedisponují vědomím podobným člověku, na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Badatelé zjistili, že při vaření zaživa uvolňují do svého krevního řečiště hormon kortizol, stejný jako ten, který produkují lidé, když je něco bolí. Ovšem k nejvíce viditelným známkám bolesti humrů patří škubání ocasem, který jinak používají jako únikový reflex.

Odborníci z univerzity v Maine zjistili, že nejvíce záškubů ocasem prokazoval humr naložený do ledu po dobu 15 minut před vložením do vařící vody. Populární mýtus o tom, že chladná voda působí na tvora jako anestetikum tak zřejmě neplatí a ledová lázeň utrpení živočicha pouze prodlužuje.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907