Proč se humři vaří zaživa a cítí při tom bolest?

05.08.2015 - redakce 100+1

Korýši skýtají jednoznačně nejčerstvější maso, jaké se vám může na talíři ocitnout. Důvod je prostý. Do vroucího vývaru se vkládají živí. Cítí humři při vaření zaživa bolest?


Reklama

V těle humrů, stejně jako některých dalších mořských tvorů, se nachází škodlivé bakterie, které se po jejich smrti rychle množí. Navíc mohou uvolňovat nebezpečné toxiny, které se nezničí ani vařením. Minimalizace nebezpečí otravy humrem se tedy děje právě jeho vařením zaživa, což je sice věc skvělá pro nás, ale zřejmě méně pro humry.

TIP: Humr a ústřice: Dříve podřadné jídlo, dnes gurmánská lahůdka

Dříve vědci předpokládali, že jelikož zmínění tvorové nemají skutečný mozek, nemohou cítit ani bolest. Dnes se však již ví, že ačkoli humři nedisponují vědomím podobným člověku, na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Badatelé zjistili, že při vaření zaživa uvolňují do svého krevního řečiště hormon kortizol, stejný jako ten, který produkují lidé, když je něco bolí. Ovšem k nejvíce viditelným známkám bolesti humrů patří škubání ocasem, který jinak používají jako únikový reflex.

Odborníci z univerzity v Maine zjistili, že nejvíce záškubů ocasem prokazoval humr naložený do ledu po dobu 15 minut před vložením do vařící vody. Populární mýtus o tom, že chladná voda působí na tvora jako anestetikum tak zřejmě neplatí a ledová lázeň utrpení živočicha pouze prodlužuje.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907