Proč se humři vaří zaživa a cítí při tom bolest?

05.08.2015 - redakce 100+1

Korýši skýtají jednoznačně nejčerstvější maso, jaké se vám může na talíři ocitnout. Důvod je prostý. Do vroucího vývaru se vkládají živí. Cítí humři při vaření zaživa bolest?


Reklama

V těle humrů, stejně jako některých dalších mořských tvorů, se nachází škodlivé bakterie, které se po jejich smrti rychle množí. Navíc mohou uvolňovat nebezpečné toxiny, které se nezničí ani vařením. Minimalizace nebezpečí otravy humrem se tedy děje právě jeho vařením zaživa, což je sice věc skvělá pro nás, ale zřejmě méně pro humry.

TIP: Humr a ústřice: Dříve podřadné jídlo, dnes gurmánská lahůdka

Dříve vědci předpokládali, že jelikož zmínění tvorové nemají skutečný mozek, nemohou cítit ani bolest. Dnes se však již ví, že ačkoli humři nedisponují vědomím podobným člověku, na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Badatelé zjistili, že při vaření zaživa uvolňují do svého krevního řečiště hormon kortizol, stejný jako ten, který produkují lidé, když je něco bolí. Ovšem k nejvíce viditelným známkám bolesti humrů patří škubání ocasem, který jinak používají jako únikový reflex.

Odborníci z univerzity v Maine zjistili, že nejvíce záškubů ocasem prokazoval humr naložený do ledu po dobu 15 minut před vložením do vařící vody. Populární mýtus o tom, že chladná voda působí na tvora jako anestetikum tak zřejmě neplatí a ledová lázeň utrpení živočicha pouze prodlužuje.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907