Proč se humři vaří zaživa a cítí při tom bolest?

05.08.2015 - redakce 100+1

Korýši skýtají jednoznačně nejčerstvější maso, jaké se vám může na talíři ocitnout. Důvod je prostý. Do vroucího vývaru se vkládají živí. Cítí humři při vaření zaživa bolest?


Reklama

V těle humrů, stejně jako některých dalších mořských tvorů, se nachází škodlivé bakterie, které se po jejich smrti rychle množí. Navíc mohou uvolňovat nebezpečné toxiny, které se nezničí ani vařením. Minimalizace nebezpečí otravy humrem se tedy děje právě jeho vařením zaživa, což je sice věc skvělá pro nás, ale zřejmě méně pro humry.

Dříve vědci předpokládali, že jelikož zmínění tvorové nemají skutečný mozek, nemohou cítit ani bolest. Dnes se však již ví, že ačkoli humři nedisponují vědomím podobným člověku, na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Badatelé zjistili, že při vaření zaživa uvolňují do svého krevního řečiště hormon kortizol, stejný jako ten, který produkují lidé, když je něco bolí. Ovšem k nejvíce viditelným známkám bolesti humrů patří škubání ocasem, který jinak používají jako únikový reflex.

TIP: Bolest a strach ve světě bezobratlých: Cítí bolest humři, krabi, olihně a chobotnice?

Odborníci z univerzity v Maine zjistili, že nejvíce záškubů ocasem prokazoval humr naložený do ledu po dobu 15 minut před vložením do vařící vody. Populární mýtus o tom, že chladná voda působí na tvora jako anestetikum tak zřejmě neplatí a ledová lázeň utrpení živočicha pouze prodlužuje.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Potápěč, který žraloky býčí krmí, je vybaven nejen zkušenostmi, ale rovněž drátěnou košilí. (foto: Shutterstock) 

Příroda

Richard III. (1452–1485) měl drobnější skoro ženskou postavu a pohlednou tvář.

Historie

Dopadnout na polštář 

airbagy pro chodce
kdy: 2012 | omezení: pouze nižší rychlost

Airbagy se staly běžnou formou ochrany řidičů i spolujezdců, a řada automobilek se proto zamýšlela, zda by nemohly mírnit také náraz nešťastně zasaženého chodce. Během kolize se měly airbagy na kapotě nafouknout a pokrýt plochu střetu. Ačkoliv je myšlenka na první pohled nosná a snadno realizovatelná, nakonec se neujala. Vnější airbagy byly totiž účinné jen při nižších rychlostech, a pouze pokud nešťastník dopadl přímo na ně. Daleko efektivnější se ukázaly změny v umístění motoru a mřížky chladiče, které pomohly lépe usměrnit případný náraz. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Design orbitální stanice Voyager Space Station společnosti Orbital Assembly Corporation.

Vesmír
Revue
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907