Deprese, štědrost i sexuální apetit: Jak zima ovlivňuje naši náladu a chování?

Co se vám vybaví, když pomyslíte na zimu? Sněhové vločky? Rukavice? Vánoce? Na většině severní polokoule znamená zima nižší teploty, kratší dny a svátky na konci roku. Stále více výzkumů z oblasti psychologie a příbuzných oborů naznačuje, že zima přináší také některé zásadní změny v myšlení, cítění a chování lidí.

Některé dopady zimního období jsou spojené s kulturními normami a zvyklostmi, zatímco jiné pravděpodobně odrážejí vrozené biologické reakce našeho těla na měnící se meteorologické a ekologické podmínky. Přírodní a kulturní změny, které se zimou přicházejí, se často odehrávají současně, takže je obtížné rozklíčovat příčiny těchto sezónních výkyvů.

Identifikovat různé sezónní projevy a vysvětlit, proč vlastně existují, se pokusil Michael Varnum, psycholog z Arizonské státní univerzity společně se svými kolegy Alexandrou Wormleyovou a Markem Schallerem.

Zimní blues

Cítíte se v zimních měsících sklesle? Nejste sami. Americká psychiatrická asociace odhaduje, že s přibývajícími dny se asi u 5 % Američanů objevuje forma deprese známá jako sezónní afektivní porucha neboli SAD.

Mezi typické symptomy SAD patří: ztráta energie, zvýšená potřeba spánku, potíže se soustředěním, větší podrážděnost a přibývání na váze. Dokonce i u těch, kteří nesplňují klinickou hranici pro tuto poruchu, může dojít k nárůstu úzkostných a depresivních příznaků; podle některých odhadů se tyto příznaky v zimních měsících v určité míře vyskytují u více než 40 % Američanů.

Vědci dávají SAD a obecnější nárůst depresí v zimě do souvislosti se sníženým přísunem slunečnímu světla, což vede ke snížení hladiny neurotransmiteru serotoninu. SAD se také proto vyskytuje statisticky častěji v severněji položených oblastech – ve Skandinávii a na Aljašce, kde jsou dny nejkratší a zimy nejdelší.

Lidé, jakkoli jsme zvláštní, nejsou v projevech některých z těchto sezónních změn výjimeční. Například náš příbuzný primát makak rhesus (Macaca mulatta) vykazuje podobné sezónní poklesy nálady. Někteří vědci si také všimli, že SAD má mnoho paralel s hibernací – dlouhým spánkem, během kterého medvědi hnědí, veverky a mnoho dalších druhů vypínají svůj metabolismus a vynechávají tak nejhorší období zimy. Sezónní afektivní porucha může mít kořeny v adaptacích, které šetří energii v ročním období, kdy byl obvykle nedostatek potravy a kdy nižší teploty kladou na organismus větší energetické nároky.

Proč v zimě nefungují diety?

Zima je známá jako roční období, kdy mnoho lidí přibere několik kilogramů navíc. Nedávný přehled studií na toto téma ukázal, že průměrný přírůstek hmotnosti v období svátků se pohybuje od 0,5 až do 1,3 kilogramu, u lidí s nadváhou nebo obezitou jsou tyto přírůstky ještě vyšší.

Je pravděpodobné, že za přibíráním na váze na konci roku stojí víc než jen nadměrná konzumace svátečních dobrot. V minulosti znamenala zima nedostatek potravin. Snížení pohybu v zimním období a zvýšení množství konzumovaného jídla tak mohlo v minulosti představovat evoluční adaptaci na tento nedostatek. Pokud byli naši předkové, kteří takto reagovali na chladnější zimní prostředí, ve výhodě, evoluční procesy zajistily, že se tyto adaptace přenesly na jejich potomky a jsou dodnes zakódovány v našich genech.

Milujme se a množme se!

Kromě zimních změn nálad a problémů s udržením váhy sebou toto roční období přináší i řadu dalších změn v myšlení a interakci s ostatními lidmi.

Jedním z méně diskutovaných sezónních jevů je, že lidé jsou v zimních měsících zřejmě více temperamentní. Výzkumníci to odvozují z analýz prodeje kondomů, výskytu pohlavně přenosných chorob a vyhledávání pornografie na internetu, které vykazují dvouleté cykly s vrcholem na konci léta a poté v zimních měsících. Údaje o porodnosti také ukazují, že ve Spojených státech a dalších zemích na severní polokouli jsou děti častěji počaty v zimních měsících než v jiných ročních obdobích.

Ačkoli je tento jev široce pozorován, jeho příčiny nejsou úplně jasné. Vědci již přišli s mnoha vysvětleními, včetně zdravotních výhod pro děti narozené koncem léta, kdy mohlo být v minulosti více jídla, změn pohlavních hormonů měnících libido a vyšší touhy po intimitě nebo více sexuálních příležitostí v souvislosti s volnem a dovolenými v tomto období. Zmíněné důvody ale pravděpodobně nebudou celým příběhem…

Zima totiž zřejmě startuje nejen náš sexuální apetit. Existují studie, podle kterých se v zimních obdobích lépe soustředíme. Belgičtí neurovědci například zjistili, že v zimním období je výkon v úlohách měřících pozornost nejlepší. Změny v kognitivních funkcích by podle badatelů mohly souviset se změnami hladin serotoninu a dopaminu. I tomto ohledu existují paralely s jinými zvířaty – například africké pruhované myši (Rhabdomys dilectus) se v zimě lépe orientují v bludišti.

V zimním období jsme také štědřejší – statistiky z některých zemí ukazují, že v tomto ročním období dopřáváme číšníkům až o 4 % vyšší spropitné. Vyšší míra štědrosti pravděpodobně souvisí s tím, že období Vánoc a přelomu roku máme kulturně spojené s obdarováváním.

Na jednu stranu tak zima přináší deprese a výkyvy nálad, na straně druhé jsme vnímavější a štědřejší ke svému okolí a prožíváme také vyšší míru intimity. O mnoha dopadech zimního období na lidskou psychiku ale ještě nevíme a je tak docela dobře možné, že zmíněné projevy jsou jen pověstnou špičkou ledovce.