„Drákulův sendvič“ je největším doposud objeveným protoplanetárním diskem

Astronomové objevili velký planetární disk, který svým tvarem připomíná ozubený sendvič. Obklopuje mladou a velmi žhavou modrobílou hvězdu, která je větší, těžší a podstatně zářivější než naše Slunce

19.02.2024 - Stanislav Mihulka



Protoplanetární disky, tvořené hustým kosmickým plynem a prachem, se objevují kolem nově vzniklých hvězd. Odborníci předpokládají, že právě v nich vznikají planety. Ostatně kdysi mělo svůj protoplanetární disk i mladičké Slunce. Výzkum protoplanetárních disků je proto pro vědce zásadní pro pochopení vzniku a evoluce planet.

Astronom Ciprian Berghea z americké Námořní observatoře USNO ve Washingtonu, společně s týmem spolupracovníků analyzoval data získaná systémem Pan-STARRS (Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System), který pracuje na havajské observatoři Haleakalā. Vědcům se v datech podařilo objevit doposud neznámý protoplanetární disk.

Sendvič s upířími zuby

Nový protoplanetární disk badatelům svým vzhledem připomíná ozubený sendvič a pokřtili ho proto na Drákulův sendvič (Dracula's Chivito). Nalezený disk souvisí s infračerveným zdrojem IRAS 23077+6707 a je od nás vzdálený asi 800 světelných let. Obklopuje mladou a hodně žhavou modrobílou hvězdu spektrální třídy A, jejíž povrchová teplota se pohybuje okolo 8 000 K. Hvězda je asi dvojnásobně větší než Slunce a 2,5krát hmotnější a přibližně 11,5krát zářivější než Slunce. 

Jak Berghea s kolegy uvádějí v doposud nepublikované studii, jde o velmi velký protoplanetární disk, zřejmě největší, na jaký jsme doposud narazili. Jeho velikost odhadují na 1 650 AU (násobků vzdálenosti Slunce – Země) a jeho hmotu na 0,2 hmoty našeho Slunce. Zhruba dvacet procent materiálu disku by měla tvořit větší zrna prachu.

Drákulův sendvič a Gomezův hamburger. (foto: arXiv, Ciprian T. Berghea, CC BY-SA 4.0 + Flickr, Judy Schmidt, CC BY 2.0)

Drákulův sendvič svým tvarem připomíná další vesmírnou strukturu s netradičním názvem – Gomezův hamburger objevený v roce 1985. Obě struktury od nás dělí podobná vzdálenost a jsou vůči nám i podobně orientované. Zvláštností obou struktur je i skutečnost, že zřejmě nejsou spojeny s žádnou blízkou hvězdotvornou oblastí nebo hvězdokupou.
 


Další články v sekci