Reklama


Hans-Joachim Marseille: Hitlerova obávaná hvězda Afriky (1)

11.05.2018 - Norbert Brzkovský

Hans-Joachim Marseille rozhodně nesplňoval ideál árijského hrdiny. Svým nevojenským vystupováním, láskou k jazzu a věčnými průšvihy přiváděl k šílenství všechny své nadřízené. Nad severoafrickou pouští však dokázal, že je hlavně vynikajícím stíhačem

<p>Hans-Joachim Marseille pózuje v únoru 1942 u Hawkeru Hurricanne, který sám sestřelil</p>

Hans-Joachim Marseille pózuje v únoru 1942 u Hawkeru Hurricanne, který sám sestřelil


Reklama

Otec Hanse-Joachima Marseille bojoval v první světové válce u letectva a ve vojenské kariéře pokračoval i po skončení konfliktu. Než jej v roce 1944 zabili na Ukrajině partyzáni, dosáhl hodnosti generálporučíka. Když se mu 13. prosince 1919 narodil syn Hans-Joachim, vychovával ho velmi přísně v duchu německých vojenských tradic, mladík byl ale od narození rebel a s vojenskou disciplínou se nikdy nevyrovnal.

V otcových stopách

Přesto 7. listopadu 1938 narukoval k Luftwaffe a absolvoval letecký a stíhací výcvik. Dne 10. srpna 1940 se hlásil na letišti v obsazené Francii u 1.(J)/LG 2. Tou dobou se Luftwaffe právě připravovala na rozhodující letecký úder na Velkou Británii. Dne 24. srpna se Marseillova jednotka utkala se spitfiry a mladý stíhač jeden z nich poslal do hlubin. První sestřel je pro stíhacího pilota vždy velmi důležitý z hlediska sebevědomí, zároveň ale probouzí v citlivých mladících zvláštní myšlenky.

Po svém vítězství psal Marseille matce: „Musím pořád myslet na to, jak se bude cítit matka toho mladého Angličana, až se dozví o smrti svého syna. Mám jeho smrt na svědomí. Místo abych slavil svůj první sestřel, jsem z toho smutný.“ Druhý zářijový den poslal k zemi další spitfire, sám ale musel s poškozeným letounem přistát na břicho.

Třetí vítězství ohlásil 11. září, opět ale nouzově přistával. Dne 23. září dopadl ještě hůř, když jej protivník sestřelil do chladných vod průlivu La Manche, v nichž strávil následující tři hodiny. Již během bitvy o Británii se Marseille stal stíhacím esem, když si na konto připsal sedm nepřátelských letounů. 

Uznání hrdiny

Na Štědrý den roku 1940 se dočkal přeložení k 4./JG 52, které velela velká osobnost Jagdwaffe – Johannes Steinhoff. Do oka si ale příliš nepadli a pro Steinhoff a se mladý stíhač stal brzy velkým problémem: „Byl to skvělý stíhač, velmi inteligentní, velmi rychlý a agresivní. Trávil ale příliš mnoho času s dívkami. Několikrát dokonce nebyl schopen startovat do akce, byl totiž úplně vyřízený z noci strávené ve městě.

Byl to playboy, ale skutečný bojovník. Myslel však jen na sebe, ne na tým. Měl už sedm vítězství, když jsem ho musel vyhodit. Nebylo to proto, že byl čtyřikrát sestřelen. Nestaral se totiž o rottenfliegery a mnoho pilotů s ním nechtělo létat, což bylo špatné pro morálku. Myslel jsem, že bude nejlepší dostat ho pryč od žen. Později v Africe se stal legendou, získal Brilianty k Rytířskému kříži a dosáhl 158 vítězství. Byl to opravdový charakter, typický stíhač z první světové války, my jsme ale nebojovali první světovou válku.“

Cesta do Afriky

Oblt. Steinhoff neměl s Marseillem mnoho trpělivosti a už 21. ledna ho odeslal k JG 27. S tou se na začátku dubna 1941 účastnil útoku na Balkán a 6. dubna dostal jeho letoun zásah flakem. Přesto ale dokázal doletět na základnu a bezpečně přistát. V polovině dubna se se svou jednotkou přesunul do severní Afriky a zapojil se do bojů při obléhání Tobruku.

Situace ve vzduchu se od bojů nad Anglií značně lišila, většinou šlo o střety menších formací a Němci brzy zjistili, že zde mají nad piloty RAF jasnou převahu. Nebezpečné spitfiry na tomto bojišti nelétaly a Britové tam stále používali zastaralé trojčlenné formace. První africké vítězství ohlásil Hans-Joachim 23. dubna 1941, kdy sestřelil hurricane. Při tomto letu ho kryl Uffz. Rainer Pöttgen, který pak jako jeho dvojka létal po většinu africké kampaně.

Opět na zemi

Stejný den večer se Marseillle stal obětí jiného hurricanu, vyvázl však nezraněn. Po nouzovém přistání pozemní personál v jeho letounu napočítal více než 30 zásahů, které se táhly od vrtulového kuželu po pancéřovou desku za sedačkou. Jeho přemožitelem byl patrně James Denis, létající u 73. perutě RAF. Znovu k zemi šel Marseille 21. května, i tentokrát po nouzovém přistání opustil letadlo bez škrábnutí.

TIP: Hitlerovy vzdušné zbraně: Pravda o Luftwaffe během druhé světové války

Během jara a léta 1941 se účastnil tvrdých bojů s RAF a pomalu se propracovával mezi největší esa JG 27. Marseille se neustále snažil zdokonalovat v leteckých dovednostech a přesnosti střelby. Velmi často také prováděl cvičné útoky na letouny svých spolubojovníků, což ale mnozí z nich nesli velmi nelibě. Mezitím jeho skóre utěšeně narůstalo. Prvního vícenásobného sestřelu dosáhl 24. září 1941, kdy poslal k zemi jeden dvoumotorový bombardér Maryland a čtyři hurricany. Šlo o jeho sestřely číslo 19–23. 

Podzimní protiútok

V říjnu pak začala Marseillova jednotka dostávat moderní Messerschmitty Bf 109 F-4 Trop, se kterými pak bojovala od listopadu proti britské ofenzivě s krycím názvem Crusader. Němci museli ustupovat a s nimi i I./JG 27. Po vyklizení letiště Derna 18. prosince zanechal Marseille s Pöttgenem na dveřích hangáru Britům nápis: „Vítejte zpátky! Přejeme krásné Vánoce!“

Dokončení: Hans-Joachim Marseille: Hitlerova obávaná hvězda Afriky (2)

I to svědčí o tom, v jak rytířském duchu se boje v Africe vedly, na východě by něco takového bylo nepředstavitelné. V literatuře se objevuje i nedatovaná historka, podle které prý Marseille odvezl osobně do nemocnice popáleného pilota, kterého sestřelil. Potom údajně opět zaletěl nad nepřátelské území a u letiště RAF shodil zprávu o osudu sestřeleného Brita.

  • Zdroj textu:

    Vojska

  • Zdroj fotografií: Bundesarchiv

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka
Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907