Reklama


Hans-Joachim Marseille: Hitlerova obávaná hvězda Afriky (2)

13.05.2018 - Norbert Brzkovský

Hans-Joachim Marseille rozhodně nesplňoval ideál árijského hrdiny. Svým nevojenským vystupováním, láskou k jazzu a věčnými průšvihy přiváděl k šílenství všechny své nadřízené. Nad severoafrickou pouští však dokázal, že je hlavně vynikajícím stíhačem

<p>Příslušník pozemního personálu právě zaznamenává Marseillův padesátý sestřel</p>

Příslušník pozemního personálu právě zaznamenává Marseillův padesátý sestřel


Reklama

Marseille si připisoval další a další vítězství a koncem roku měl na kontě již 36 sestřelů. V lednu 1942 přešla vojska Osy do protiofenzivy a I./JG 27 se brzy vrátila na svou základnu na letišti Martuba. Dne 7. února se Marseille sám utkal přímo nad letištěm se sedmi hurricany a sledován osazenstvem celé základny dva z nich poslal k zemi. Další dvě stíhačky sestřelil odpoledne, čímž zaokrouhlil svůj účet na 40 vzdušných vítězství.

Předchozí část: Hans-Joachim Marseille: Hitlerova obávaná hvězda Afriky (1)

Husarský kousek

Dne 13. února zahájil palbu na jeden hurricane, ale odletující trosky zasáhly jeho vlastní letoun a motor se po chvíli zastavil. Z výšky 3 000 metrů se pokoušel doklouzat nad německé území. Po nějaké době však pod sebou spatřil další hurricane. Lovec Marseille neodolal příležitosti, nabral rychlost střemhlavým letem a jednou dávkou hurricane sestřelil! Pak teprve doplachtil k zemi a posadil svůj Bf 109 na břicho.

Padesátého vítězství dosáhl 21. února, za což druhý den obdržel Rytířský kříž Železného kříže. I v Africe Hans-Joachim stále žil bohémským životem. Stan si prý polepil fotografiemi přítelkyň, obdivovatelek a hereček, které znal z Berlína. Neustále tam z gramofonu zněla jazzová hudba, i když její poslouchání nebylo v Německu v té době tolerováno. Součástí stanu byl i bar obsluhovaný Marseillovým černým sluhou. Šlo o dezertéra z jihoafrické armády Matthewa Letuku, který svého německého pána učil anglicky, hrál s ním šachy a postupně se stal jeho kamarádem.

Šetřivé eso

Na jaře 1942 Marseillova hvězda nadále stoupala. Dočkal se povýšení na Oberleutnanta a připisoval si další vzdušná vítězství. Jeho specialitou se stala extrémně přesná střelba z obtížných úhlů. Své sestřely také dosahoval s minimální spotřebou nábojů. Zbrojíře vždy uvádělo v údiv, že i z letů, ve kterých dosáhl několika vítězství, se vracel třeba i s polovinou nevystřílené munice.

Další z legendárních stíhačů Günther Rall o tom po válce napsal: „Vypočítal jsem, že k sestřelení jednoho letounu průměrně potřeboval jen 15 nábojů. To je přímo neuvěřitelné. Žádný jiný stíhač se mu v tomto ohledu ani nepřiblížil. Šlo o vynikajícího pilota a výborného střelce, věřím, že nejlepšího v celé Luftwaffe.“ Jeho spolubojovníci vyprávěli, že v zatáčkách létal s tak přiškrceným motorem, že se dostával na hranici ztráty rychlosti a pádu do vývrtky. Dokonce i vysouval přistávací klapky, aby mohl točit v užším kruhu a dostat se do střelecké pozice.

Setkání s Hitlerem

Mimořádný den pro Marseilla přišel 3. června 1942, kdy během doprovodu bombardérů nad obklíčenou pevnost Bir Hakeim poslal k zemi šest letounů během 11 minut. Šlo o tomahawky z 5. jihoafrické perutě, které se pokusily napadnout pomalé Ju 87 a těžce za to zaplatily. Po útoku messerschmittů vytvořily spojenecké letouny obranný kruh, který ale svou roli nesplnil. Rainer Pöttgen zůstal výše a pozoroval, jak Marseille znova a znova proniká do obranného kruhu a pokaždé zasahuje po jednom tomahawku.

V polovině souboje se mu sice zasekl kanon, přesto ale útočil dál a sestřeloval nepřátelské stíhačky jen dvojicí 7,92mm kulometů. Pöttgen jako obvykle vůbec nevystřelil, hlídal svého velitele a kontroloval místa dopadů sestřelených nepřátel, mezi kamarády se mu ostatně žertem říkalo létající počítadlo. Šestého června obdržel Marseille Dubové ratolesti k Rytířskému kříži a o dva dny později se dočkal jmenování velitelem 3./JG 27. Ten měsíc pro něj byl ostatně mimořádně úspěšný, protože v jeho průběhu překročil hranici sta vzdušných vítězství. Krátce poté odjel do Německa, kde byl oslavován jako národní hrdina a Hitler mu osobně udělil k Rytířskému kříži i Meče. 

Znovu na frontu

Po dvouměsíční dovolené se 22. srpna 1942 vrátil zpět do Afriky a hned 1. září mohl oslavit svůj nejúspěšnější den, když během tří letů sestřelil 17 britských stíhaček. Šlo o nejlepší výsledek, jakého dosáhl kdo z německých stíhačů během jednoho dne proti západním Spojencům. Ten den se na základně jeho jednotky náhodou nacházel i polní maršál Albert Kesselring. Marseille po druhém letu podával hlášení přímo jemu a ohlásil návrat své Staffel z akce a dvanáct sestřelů dosažených během dne.

Kesselring se ho zeptal, kolik z nich poslal k zemi on sám, a Marseille s úsměvem odpověděl: „No přece dvanáct, pane polní maršále!“ Nazítří ohlásil dalších pět sestřelů z večerní akce a obdržel jako čtvrtý příslušník německé armády Brilianty k Rytířskému kříži. V těch dnech britská 8. armáda zahájila ofenzivu za silné podpory letectva a Marseille se dostal do víru urputných vzdušných bojů. Dne 3. září sestřelil šest stíhaček, 5. září ohlásil čtyři sestřely a příští den další čtyři, 15. září dokonce sedm.

Nejmladší kapitán

O den později ho s tajemným výrazem na tváři zastavil jeden z jeho spolubojovníků se slovy: „Dovolte, abych vám pogratuloval, pane nadporučíku.“ Když se Marseille udiveně zeptal, k čemu že, dostalo se mu odpovědi: „To vám nemohu říci, pane kapitáne!“ Ve dvaadvaceti letech se tak údajně stal nejmladším příslušníkem Luftwaffe v kapitánské hodnosti. Dne 26. září poslal k zemi znovu sedm nepřátelských letadel. Poslední vítězství toho dne byl spitfire, který sestřelil po mimořádně těžkém 12 minut trvajícím souboji. Na letiště se pak vrátil naprosto vyčerpán a ani prý nezamával křídly na znamení vítězství. O poraženém nepříteli se poté vyjadřoval jako o nejlepším, s jakým se kdy střetl.

Ke svému poslednímu letu odstartoval Hans-Joachim Marseille 30. září dopoledne. Asi 40 km za frontou začala stoupat teplota motoru jeho nového letounu, jenž vzápětí začal hořet. Marseille nechtěl vyskočit nad nepřátelským územím, a tak se pokoušel letoun za každou cenu dotáhnout k vlastním liniím. To se mu nakonec povedlo, obrátil stroj na záda a ve výšce 200 metrů vyskočil. Narazil však do kormidel, což jej patrně omráčilo a při dopadu na zem zahynul.

Jeho smrt Luftwaffe velmi pečlivě prošetřovala a vyloučila jak sabotáž, tak zavinění pozemním personálem. Hans-Joachim Marseille odlétal celkem 388 bojových letů a sestřelil 158 letounů západních Spojenců, což z něj činí v tomto ohledu nejúspěšnějšího stíhače Jagdwaffe. Velitel německého stíhacího letectva Adolf Galland o něm jednou prohlásil: „Byl mezi stíhači druhé světové války nedostižným virtuosem. Bez něj bychom vůbec nevěřili, že takové výkony jsou možné.“ 

  • Zdroj textu:

    Vojska

  • Zdroj fotografií: Pinterest

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Rembrandtův obraz Anatomie doktora Tulpa, znázorňující pitvu a přednášku Nicolaese Tulpa.

Zajímavosti

Ryba podobná pirani z německého Solnhofenu

Věda

Raním sluncem nasvícené vrcholky masivu Sassolungo můžete sledovat z průsmyku Passo Sella.

Příroda

Blízkost našeho vesmírného souseda přináší pro kosmonautiku řadu výhod.

Vesmír

Delegáti na pařížské mírové konferenci

Historie

Světelná malba letícím dronem

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907