100+1 zahraniční zajímavost 14/26: Psychopatky jsou všude kolem nás – proč je věda tak dlouho přehlížela?
Nové číslo „stoplusjedničky“ přináší překvapivý pohled na dosud opomíjenou ženskou psychopatii a zve na výpravy za ztracenými městy, ledovými velikány i pozoruhodnými místy současného světa.
Rostoucí počet výzkumů naznačuje, že psychopatky v řadách něžného pohlaví mohou být běžnější, než jsme si mysleli. (foto: Shutterstock)
Jednu z nejlépe prozkoumaných duševních poruch představuje psychopatie, která postihuje asi 1 % populace. Znáte je z běžného života – jedince bez citu, kteří v lepším případě považují ostatní za pouhé nástroje k dosažení vlastních cílů, a v tom horším v nich vidí terč pro vybití své agrese. Jsou jich plná vězení, ale i běžné kanceláře.
Každopádně pokud psychopat najde pozitivní uplatnění, bývá třeba vynikajícím právníkem nebo chirurgem, který se na svou práci potřebuje maximálně soustředit bez vlivu emocí. Věc má ovšem háček: Všechno uvedené totiž platí jen pro muže, zatímco ženská psychopatie naopak patří mezi nejméně prozkoumané poruchy.
Vědci dlouho věřili, že je mnohem méně častá. Jenže se ukazuje, že psychopatek je mezi námi nejspíš spousta, jenom se obtížně identifikují. Na rozdíl od podobně postižených mužů, kteří mají tendenci řešit věci fyzicky, spoléhají takové ženy na manipulaci, očerňování a pomluvy. Pokud jste někdy zažili toxické pracovní prostředí s převážně ženským kolektivem, víte, o čem je řeč. O zmíněném druhu psychopatie bohužel víme jen velmi málo – včetně toho, jak ji pozitivně využít. Více se o problému dočtete v novém čísle 100+1 zahraniční zajímavost.
Pokud vás podobná témata zajímají, dovolím si připomenout, že jsme se Stopluskou nedávno odstartovali knižní edici Srozumitelně!, ve které právě vychází titul Tajemství mozku. Objevte, jak mozek funguje po fyziologické stránce, ale také odkud pramení naše strachy, emoce či potřeba lhát – to vše je podané stručně, srozumitelně a přehledně. Kniha představuje nepostradatelného průvodce pro každého, kdo chce lépe porozumět nejen sám sobě, ale i lidem kolem sebe. A pokud lidské nitro není to, co hledáte, zkuste opačný konec. První titulem této edice je totiž Sluneční soustava.
To však zdaleka není vše. Nové číslo „stoplusjedničky“ vás zavede do zaniklých metropolí, jejichž slávu ukončily války či přírodní katastrofy, i mezi obří ledové kry grónského Ilulissatského fjordu, které se s ohlušujícím praskáním odlamují do moře.
Odhalíme, proč nás už desítky let fascinují příběhy dětských part řešících záhady, připomeneme bohatství i bídu středověkých hostin a ukážeme, jak plachty po tisíciletí měnily dějiny námořní dopravy. Zaměříme se také na neobvyklý fenomén živých pohřbů a přineseme vědeckou odpověď na otázku, zda ženy potřebují během menstruace měnit svůj silový trénink.
V reportážích navštívíme Kaliningrad – město rozkročené mezi německou minulostí a ruskou současností – i slunné San Diego a ostrov Jersey, kde se už po staletí prolínají britské a francouzské vlivy.
