Ochrana dávných hranic: Archeologové odkryli v Chorvatsku římskou strážní věž
Římská strážní věž objevená v nejvýchodnější části Chorvatska, bývala součástí důležitého opevnění hranice Římské říše na Dunaji.
Během Markomanských válek, které probíhaly zhruba v letech 166 až 180 našeho letopočtu, bojovali Římané pod vedením císaře Marka Aurelia s celou řadou barbarských kmenů. Byli mezi nimi germánští Markomani, kteří žili na sever od Dunaje a Sarmati, pastevci pocházející z jihoruských stepí.
Markomanské války přiměly Římany, aby v této „horké“ oblasti v širokém okolí dolního toku Dunaje vybudovali opevnění a vojenské tábory, například v dnešním Sotinu a Iloku na území východního Chorvatska. Archeologové v této části Chorvatska nedávno učinili zajímavý objev, když ve vesnici Mohovo odkryli pozůstatky římské strážní věže.
Opevnění břehů Dunaje
Tato věž, která byla vybudovaná asi před 1 800 lety, vyrostla na strategicky významném místě na březích Dunaje, který v této oblasti tvoří přirozenou hranici mezi dnešním Chorvatskem a Srbskem. Na této lokalitě byla objevena i celá řada římských artefaktů, včetně vojenského vybavení, šperků a keramiky. Vědci na základě těchto nálezů usoudili, že strážní věž vznikla na konci 2. století s byla používána během 3. století.
Jak pro platformu Live Science uvádí vedoucí vykopávek Marko Dizdar, v té době byla tato část hranice Římské říše po velkým tlakem, což vedlo Římany k jejímu posílení a vybudování dalších opevnění kvůli ochraně břehů Dunaje před nepřátelskými útoky. „Strážní věž vyrostla u jednoho z brodů přes Dunaj,“ vysvětluje Dizdar. „Poskytovala výborný přehled o širokém okolí a současně byla ze tří stran chráněná hlubokými roklemi.“
Dizdar se s kolegy domnívá, že ze strážní věže bylo možné vizuálně komunikovat se sousedními věžemi, které byly vzdálené 2 až 3 kilometry. Pravděpodobně na ní působila posádka několika vojáků, kteří mohli v případě nebezpečí vyvolat poplach a mohli upozornit posádky ve vojenských táborech v Sotinu a Iloku, vzdálených zhruba 12 kilometrů.
