240 milionů let stará fosilie pomáhá odhalit, jak vypadali dávní předkové dinosaurů, krokodýlů i dnešních ptáků

Dávno předtím, než se dinosauři stali vládci pevniny a než se objevili první moderní krokodýli, procházeli jejich předkové ze skupiny archosaurimorfů rozhodujícím obdobím svého evolučního vývoje. Právě tehdy, krátce po největším masovém vymírání v historii Země na konci permu, žil plaz, jehož fosilii objevili paleontologové v brazilském vnitrozemském státu Rio Grande do Sul.

Tvor, který dostal jméno Silescelida acristata, obýval Zemi přibližně před 240 miliony lety ve středním triasu. Vědci jeho fosilii objevili poblíž města Dona Francisca v centrální části brazilského státu Rio Grande do Sul, v horninách, které jsou součástí geoparku UNESCO Quarta Colônia. Objev nového archosaurimorfa popisuje vědecký časopis Scientific Reports.

Nenápadný předek archosaurů

Maurício S. Garcia z brazilské Federální univerzita v Santa Marii a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že objev silescelidy pomáhá zaplnit mezeru v našem poznání evoluce archosauriformů, z nichž se se v průběhu historie vyvinula velmi rozmanitá skupina archosaurů, včetně krokodýlů a dinosaurů zahrnujících dnešní ptáky.

Paleontologové našli levou lopatku, pravou kyčelní kost a levou stehenní kost silescelidy, přičemž vzhledem k okolnostem nálezu a poměru velikosti kostí předpokládají, že všechny tyto kosti představují jediného živočicha. Silescelida svým vzhledem připomínala menšího aligátora. Pravděpodobně lovila menší živočichy a v triasových ekosystémech dnešní jižní Brazílie zastávala roli drobného predátora. 

V době, kdy žila silescida, se suchozemské ekosystémy stále vzpamatovávaly z masového vymírání na konci permu, před asi 252 miliony let. Tehdy zmizela velká část života na Zemi, což otevřelo prostor pro vývoj nových skupin živočichů. Právě během této obnovy přírody začaly různé vývojové linie plazů obsazovat nové role v suchozemských ekosystémech. Byli nimi i archosauriformové, kteří během triasu prodělali bouřlivou evoluci.