Kolik stojí umělá inteligence? Datacentra mohou brzy spotřebovat 3 % světové elektřiny i rekordní množství vody

Kvůli uklidnění obav z dramaticky rostoucí spotřeby energie a vody v datových centrech často slýcháme, že modely umělé inteligence (AI) budou mít v budoucnu menší spotřebu, protože se budou dokonalejší a efektivnější. Nedávno uveřejněná zpráva OSN „The Environmental Cost of Artificial Intelligence: Carbon, Water, and Land Footprints,“ ale popisuje jinou budoucnost.

Zpráva odhaduje, že do roku 2030 by se spotřeba energie související s AI mohla zdvojnásobit. Dosáhla by tím množství, který by odpovídalo 3 procentům celosvětové výroby elektřiny. Emise související s AI by mohly odpovídat emisím celé Velké Británie a na chlazení v datových centrech by se spotřebovalo více vody, než kolik činí roční spotřeba pitné vody pro celé lidstvo.

Efektivnější využívání neznamená nižší spotřebu

Autoři zprávy upozorňují, že se vývoj používání AI bude velmi pravděpodobně řídit ekonomickým principem, který je známý jako Jevonsův paradox. Ten říká, že když technologické inovace zvýší efektivitu využívání určitého zdroje, nevede to ke snížení jeho celkové spotřeby, ale naopak k jejímu růstu.

Paradox, který se tak trochu vzpěčuje „selskému rozumu“, nese jméno britského ekonoma a matematika Williama Stanleyho Jevonse, který tento jev pozoroval při využívání uhlí v Anglii 19. století. Vyšší účinnost při používání uhlí tehdy nevedla ke snížení celkové spotřeby. Stal se pravý opak. Nižší náklady spojené s uhlím způsobily rozšíření využití uhlí a zvýšení celkové poptávky.

Autoři zprávy OSN očekávají, že s tím, jak budou modely AI levnější a atraktivnější, vzniknou nové způsoby jejich využití a budou se využívat častěji. Úspory využívání zdrojů v datacentrech dosažené vyšší efektivitou se tak mohou ve skutečnosti snížit nebo dokonce zcela vytratit.

Aby se tomuto scénáři předešlo, předkládá zpráva OSN plán odpovědného využívání AI založený na principech transparentnosti, rovnosti a udržitelného využívání zdrojů.