Čína míří k prvenství v průzkumu Marsu. Mise Tchien-wen-3 má přivézt vzorky a hledat v nich stopy života

Čína pokračuje v přípravách mise Tchien-wen-3, jejímž cílem je dopravit na Zemi přibližně 500 gramů vzorků z povrchu Marsu. Ty by se podle současných plánů měly dostat na Zemi kolem roku 2031. Mise má být tvořena přistávacím modulem, vzletovým stupněm, servisním modulem, orbiterem a návratovým modulem pro vstup do atmosféry Země.

Čínské prvenství

Hlavní vědeckou prioritou mise je hledání možných známek života na Marsu. Vedoucí mise Hou Ceng-čchien uvedl, že vědci budou hledat mikrobiální stopy potenciálně podobné raným formám života na Zemi. Zároveň počítají i s možností dosud neznámých forem života, které mohly vzniknout během jedinečné evoluční historie Marsu.

Přípravy podle Houa postupují hladce a vědci se intenzivně snaží překonávat technické problémy. Zařízení mise už vstoupilo do fáze vývoje prototypů a na vědeckých cílech spolupracují týmy z celé Číny.

Vzhledem k nejasnostem kolem současných plánů NASA na dopravu marsovských vzorků na Zemi se tak Čína může dostat do čela v závodu o významný kosmický milník.

Bývalý šéf marsovského programu NASA Scott Hubbard označil současný pokrok mise Tchien-wen-3 za možný „Sputnik moment“, tedy událost, která by mohla Spojené státy zaskočit podobně jako sovětské prvenství na počátku kosmického věku. Podle něj by Čína nejen získala značnou pozornost, ale mohla by být také první zemí, která najde důkazy života na jiné planetě.

Místo přistání ještě letos

Čína chce místo přistání definitivně určit do konce roku 2026. Její specialisté aktuálně pracují na nové geologické mapě celého Marsu. Kandidátní oblasti posuzují mimo jiné podle geologického stáří, historie působení vody, obyvatelnosti a schopnosti prostředí uchovat biologické stopy.

Start mise je plánován „kolem roku 2028“ a jednotlivé části mají do vesmíru vynést dvě rakety Dlouhý pochod 5. Startovní okna pro mise k Marsu se otevírají pouze jednou za 26 měsíců. To nejbližší se otevře v listopadu a prosinci letošního roku, zatímco okno, na které podle současných plánů cílí Tchien-wen-3, připadá na prosinec 2028 až leden 2029.

Pokud mise proběhne podle plánu, odebere přistávací modul vzorky z povrchu Marsu a dopraví je zpět na Zemi přibližně v roce 2031. „Bez ohledu na to, zda budou nalezeny známky života, budou mít dopravené marsovské vzorky nenahraditelnou vědeckou hodnotu,“ uvedl Hou.

Bezpečnost především

Analýzy vzorků v mikroskopickém, molekulárním a izotopovém měřítku by podle Houa mohly prohloubit poznání geologie a prostředí Marsu, vývoje jeho obyvatelnosti i podmínek, za nichž může vzniknout život.

Doprava vzorků z Marsu je podle něj mimořádně komplexní projekt. Mezi hlavní výzvy patří výběr místa přistání, ochrana planety před možnou kontaminací, a také rozpoznání případných známek života.

S tím souvisí i plánovaná výstavba laboratoře planetární ochrany v první fázi vesmírného vědeckého města v čínském Che-fej. Zařízení má využívat obousměrný systém ochrany, který bude chránit jak dopravené marsovské vzorky, tak pozemskou biosféru.

Laboratoř má zajišťovat sterilizaci vzorků, jejich otevření a zpracování i posuzování biologických rizik. Čína podle svých představitelů hodlá dodržovat pravidla planetární ochrany Výboru pro kosmický výzkum, aby zabránila biologické kontaminaci Marsu pozemskými organismy a zároveň ochránila Zemi před případnými mimozemskými formami života, které by mohly být ve vzorcích dopraveny zpět.