Dva vzdálené světy spojila nečekaná záhada. Titan i Pluto ukrývají stejný dosud nevysvětlený chemický signál
Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevil na Titanu a Plutu stejnou neznámou chemickou stopu, která zatím vzdoruje všem dosavadním pokusům o vysvětlení.
Webbův dalekohled objevil na Titanu i Plutu stejnou záhadnou chemickou stopu. Vědci zatím netuší, jaká látka ji vytváří. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC BY-SA 4.0)
Dva světy Sluneční soustavy, které jsou navzájem velmi vzdálené, nám právě připravily nečekanou záhadu. Jde o Titan, oběžnici Saturnu, kterou pokrývá ledový krunýř s jezery kapalného metanu a etanu a obklopuje ho hustá atmosféra a pak Pluto, zamrzlý svět, který je asi čtyřikrát vzdálenější od Slunce než Saturn a jeho krajinu modelují sopky chrlící led.
Oba tyto pozoruhodné světy jsou bohaté na dusík a uhlovodíky a oba obklopuje atmosféra, v níž sluneční záření spouští chemické reakce. Nyní na obou tělesech zachytil Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) chemickou stopu, která neodpovídá ničemu, co jsme dosud pozorovali. Výsledky výzkumu přijal k publikaci odborný časopis Astronomy & Astrophysics a jsou již teď dostupné na preprintovém serveru arXiv.
Záhadný chemický signál ze vzdálených těles
Infračervený dalekohled JWST je mimořádně účinný při pozorování objektů skrytých pod oblaky či mlhou. Bruno Bézard z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) a jeho kolegové získali pozorovací čas v rámci programu Titan Climate, Composition and Clouds, zaměřeného na klima, chemické složení a oblaka Titanu.
Když vědci analyzovali pozorovaná spektra, čekalo je překvapení. Dalekohled zaznamenal absorpční pás, který se nepodařilo přiřadit žádné známé látce. Ještě zajímavější bylo, že se stejný signál objevil nezávisle v datech ze dvou různých přístrojů JWST.
V rámci jiného pozorovacího programu se JWST zaměřil také na Pluto. A objevil tam úplně stejný absorpční pás, stále záhadného původu, jen výraznější a intenzivnější než na Titanu. Něco takového nikdo nečekal.
Titan i Pluto sice do určité míry spojuje chemie bohatá na dusík a metan, jinak se ale výrazně liší teplotou, tlakem i geologickou historií. Přesto se zdá, že oba světy mají na povrchu stejnou a dosud neobjasněnou chemickou látku.
Dotyčný signál v datech JWST je silný, opakovaně potvrzený a vše nasvědčuje tomu, že skutečně pochází z povrchu obou těles, nikoli z jejich atmosféry. Vědci jej porovnali s desítkami známých sloučenin, ale žádná z nich neodpovídá dostatečně přesně. Nejblíže jsou látky jako benzen, propadien, keten nebo acetylen, jejich spektra se ale od pozorovaného spektra stále dost liší. Snad se dozvíme víc díky budoucím pozorováním nebo případně i misím k těmto světům.
