Až 60 procent psů starších osmi let může trpět demencí. Jak poznat její první příznaky a co může pomoci?

S přibývajícím věkem se u psů může rozvinout onemocnění podobné Alzheimerově chorobě, které ovlivňuje jejich osobnost i chování. Alzheimerova choroba se u psů sice nevyskytuje, u starších zvířat se však může objevit velmi podobný stav označovaný jako syndrom kognitivní dysfunkce u psů (CCDS). Dále pro něj budu používat jednodušší označení „psí demence“, byť veterináři dávají přednost termínu CCDS.

Psí demence je běžným, chronickým onemocněním souvisejícím s věkem, které postupuje pomalu, nelze ho vysvětlit jinou nemocí a ovlivňuje každodenní život psa. Demence se rozvine až u 60 procent psů starších osmi let a s každým dalším rokem se náchylnost k jejímu vzniku zvyšuje nejméně o 50 procent.

Péče o psa s demencí může být emočně vyčerpávající a časově náročná. Existují ale způsoby, jak postup onemocnění zpomalit, a vy i váš pes spolu stále můžete prožívat hezké a smysluplné chvíle.

Příznaky demence se obvykle objevují u psů v seniorském věku, tedy v poslední čtvrtině jejich života. U malých psů vážících méně než 9 kilogramů to bývá přibližně mezi osmým a desátým rokem života. U velkých psů se příznaky mohou objevit už kolem šesti let.

Pokroky ve veterinární péči sice mohou prodlužovat život domácích mazlíčků, zároveň ale zvyšují pravděpodobnost, že se budete starat o zvíře v seniorském věku – a tedy o psa, u něhož hrozí rozvoj demence.

Jak poznám, že má můj pes demenci?

Stejně jako Alzheimerova asociace popsala deset varovných příznaků počínající Alzheimerovy choroby u lidí, používá skupina veterinárních neurologů, odborníků na chování a dalších specialistů známá jako CCDS Working Group zkratku DISHAA k označení šesti příznaků, které mohou naznačovat demenci u psa. Pokud je dokážete rozeznat, můžete spolu s veterinářem onemocnění odhalit dříve a lépe ho zvládat.

1. Dezorientace: Dezorientovaný pes například zírá do zdi, „zasekne se“ v rohu místnosti nebo se při snaze dostat ven postaví na nesprávnou stranu dveří.
2. Změny v sociálním chování: Může jít například o vyžadování pozornosti nebo naopak o menší zájem o kontakt s ostatními zvířaty a lidmi. Pes třeba nereaguje na hlazení nebo vás po příchodu z práce přestane vítat u dveří.
3. Poruchy spánku: Pes může v noci přecházet sem a tam nebo kňučet, případně ho přes den bývá obtížné probudit.
4. Znečišťování domácnosti a poruchy učení a paměti: Pes může zapomínat návyky spojené s venčením nebo povely, které dříve ovládal, například „sedni“ a „zůstaň“. Může také škrábat na dveře, aby se dostal ven, přestože jste ho právě pustili dovnitř.
5. Změny aktivity: Patří mezi ně neklid, bezcílné přecházení nebo ztráta zájmu o procházky a hru s hračkami.
6. Úzkost a strach: Pes může být podrážděnější, agresivnější nebo se na svého majitele začne upínat více než obvykle.

V počátečních fázích může demenci doprovázet delší spánek nebo menší zájem o sociální kontakt. Tyto projevy lze snadno přičíst běžnému stárnutí. Jak ale onemocnění postupuje, přidávají se problematičtější potíže, například znečišťování domácnosti nebo noční přecházení. Pak může být nutné přizpůsobit domácnost, například přestavět nábytek nebo začít používat psí pleny.

Co dělat, když mám o svého psa obavy?

Pro včasné rozpoznání onemocnění doporučuje CCDS Working Group standardizovaný dotazník pro majitele psů, známý jako DISHAA questionnaire, který je dostupný i online. Podobné dotazníky pro posouzení kognitivních funkcí psů se používají také v Česku (viz strana 74). Skupina doporučuje, aby veterináři jeho pomocí hodnotili všechny psy starší deseti let a hodnocení opakovali každých šest měsíců.

Pokud máte podezření, že váš pes trpí demencí, je dobré dotazník vyplnit ještě před návštěvou veterináře a vzít si ho s sebou. Pomoci mohou také krátká videa zachycující chování vašeho psa, která veterináři umožní lépe pochopit, v čem problém spočívá.

Je důležité si uvědomit, že demenci může připomínat i řada dalších onemocnění. Zvlášť často jde o onemocnění mozku, například mozkové nádory, oční choroby způsobující zhoršení zraku, ortopedická onemocnění nebo běžné poruchy endokrinního systému, jako je Cushingova choroba a hypotyreóza. Než veterinář dospěje k závěru, že pes trpí demencí, obvykle se podrobně vyptá na jeho příznaky a provede důkladné fyzické vyšetření.

Může také doporučit krevní testy, zobrazovací vyšetření nebo návštěvu specialisty, který provede pokročilejší vyšetření, například ultrazvuk břicha nebo magnetickou rezonanci mozku. Taková vyšetření mohou být nákladná a časově náročná. Pes navíc může mít jiné, naléhavější zdravotní potíže, které je třeba řešit přednostně. Proto veterinář často stanoví předběžnou diagnózu na základě pomalého rozvoje typických příznaků a absence zjevných známek jiného onemocnění.

Jak se léčí psí demence?

Psí demence se zatím nedá vyléčit, veterináři se proto zaměřují především na zmírnění jejích projevů a zachování co nejlepší kvality života psa. V současnosti se zkoumají různé možnosti, jak psům s demencí pomoci a zlepšit jejich kvalitu života. Odborníci se zabývali řadou různých způsobů léčby, od léků proti úzkosti až po další, méně obvyklé metody.

Patří mezi ně léky proti úzkosti, antidepresivum selegilin (známý také jako L-deprenyl), skupinová tréninková cvičení a dokonce i fekální transplantace, při nichž pes dostane klystýr obsahující zdravé střevní bakterie od jiného psa. Probíhají také klinické studie zaměřené na další léky. Zatím však neexistují důkazy, že by některý z těchto postupů dokázal zmírnit příznaky demence nebo zpomalit její postup.

Některé studie ukázaly, že strava obohacená o triglyceridy se středně dlouhým řetězcem, omega-3 mastné kyseliny – zejména kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA) – a antioxidanty by mohla zpomalovat pokles kognitivních schopností u psů. Pokud chcete vyzkoušet doplňky stravy, na internetu nebo u veterináře je nyní k dispozici několik komerčních krmiv podporujících „zdraví mozku“, která obsahují tyto kombinace látek.

Zda mohou nutraceutika, například omega-3 mastné kyseliny, zlepšit zdraví psího mozku při samostatném užívání ve formě doplňku, však není v tuto chvíli jasné.

Pokud máte podezření, že váš pes trpí demencí, je nejlepší poradit se s veterinářem. Některé z nejúčinnějších postupů však můžete provádět přímo doma a prospívají zdraví všech psů.

Především se snažte svého psa udržovat v psychické aktivitě: nabídněte mu hlavolamy a hračky, z nichž se uvolňuje krmivo, dopřejte mu pravidelný pohyb na různých místech, umožněte mu pravidelný kontakt se známými lidmi a zvířaty a zkuste ho učit nové dovednosti. Ano, učit starého psa novým kouskům má smysl – a to i v případě, že se vám to nakonec třeba nepodaří.