Kardiolog radí: 10 vědecky podložených doporučení, jak předcházet srdečním onemocněním

Hromadění cholesterolu a dalších látek ve stěnách tepen, známé jako ateroskleróza, je dnes bohužel běžným jevem u řady lidí. Může vést ke vzniku aterosklerotických usazenin, které zužují tepny a omezují průtok krve, nebo k prasklině ve stěně tepny, jež může spustit tvorbu krevní sraženiny a vyústit v infarkt.

Přestože medicína zaznamenala významný pokrok v léčbě srdečních onemocnění, zůstávají ve Spojených státech nejčastější příčinou úmrtí, a to navzdory skutečnosti, že zhruba 80 procentům případů lze předcházet. Existují vědecky podložené způsoby, jak toto riziko snížit. Jako kardiolog svým pacientům doporučuji následující.

1. Kombinujte vytrvalostní a silový pohyb

Pravidelná fyzická aktivita patří k nejúčinnějším prostředkům prevence aterosklerózy a podpory zdravého stárnutí. Fyzická aktivita snižuje zánět v organismu.

Vědecké výzkumy ukazují, že důležité jsou jak aerobní aktivity, tak i silový trénink. Pouze jeden ze čtyř Američanů ale splňuje obě doporučení Americké kardiologické asociace: 150 minut aerobního cvičení týdně alespoň střední intenzity, například chůze, jízdy na kole po rovině, tance nebo zahradničení, a přibližně hodina týdně strávená silovým tréninkem.

Blahodárný účinek pohybu se projevuje již při relativně nízké úrovni aktivity, například kolem 2 500 kroků denně (vykonaných v rámci souvislé fyzické aktivity, nikoli přerušovaně). Obecně platí, že přínos roste úměrně s vyšší mírou aktivity.

Dříve se předpokládalo, že pohyb soustředěný pouze na víkendy není ideální, novější výzkumy ale ukazují, že i takový režim přináší významné zdravotní přínosy.

2. Vsaďte na stravu, která tlumí záněty

Převážně rostlinná strava s vysokým obsahem vlákniny a bohatá na zeleninu, ovoce a celozrnné produkty, jakou představuje například středomořská dieta, má podle rozsáhlých observačních i randomizovaných studií významný vliv na snižování zánětu v celém těle a zlepšování kardiovaskulárních výsledků.

Součástí stravy potlačující zánět jsou také potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny, například losos. Naopak červené maso a ultrazpracované potraviny působí prozánětlivě, a proto by jejich konzumace měla být omezená.

Příjem bílkovin vyšší než 1,4 gramu na kilogram tělesné hmotnosti denně – tedy přibližně 95 gramů pro člověka vážícího 68 kilogramů – byl v experimentálních modelech rovněž spojován s podporou zánětu a rozvojem aterosklerózy. Týká se to zejména živočišných bílkovin a role leucinu, esenciální aminokyseliny, kterou lze získat pouze ze stravy.

3. Omezte nadbytečný tělesný tuk

Nadváha a obezita jsou spojeny s nadbytkem bílé tukové tkáně. Tento typ tkáně může zvyšovat riziko srdečních onemocnění, protože obsahuje tukové buňky zvané adipocyty, které uvolňují látky přispívající k zánětu.

Ve studiích jsme pozorovali, že léky ze skupiny agonistů receptoru GLP-1 mohou spolu s úbytkem hmotnosti snižovat zánět a významně redukovat výskyt infarktů a mozkových příhod u vysoce rizikových pacientů léčených pro obezitu. Nižší podíl tělesného tuku rovněž pomáhá chránit před fibrilací síní, nejčastější poruchou srdečního rytmu.

4. Poznejte rizika metabolického syndromu a prediabetu

S obezitou částečně souvisí problém inzulinové rezistence a metabolického syndromu. Tímto syndromem trpí dva ze tří lidí s obezitou. Je definován přítomností alespoň tří z pěti znaků: zvýšená hladina glukózy nalačno, zvýšené triglyceridy nalačno, vysoký krevní tlak, nízká hladina HDL cholesterolu a centrální obezita (obvod pasu přes 102 cm u mužů a přes 89 cm u žen).

Metabolický syndrom se však vyskytuje i u velkého počtu lidí bez obezity – přibližně u 50 milionů Američanů. Často se překrývá s prediabetem.
Prediabetes je definován hodnotou hemoglobinu A1c (ukazatele množství glukózy navázané na červené krvinky) mezi 5,7 a 6,4 procenta nebo hladinou glukózy nalačno mezi 100 a 125 miligramy na decilitr.

Metabolický syndrom i prediabetes zvyšují riziko srdečních onemocnění a lze jim předcházet – nebo jejich dopady zmírnit – pomocí redukce hmotnosti, cvičení a optimální stravy.

S postupným zaváděním tabletových forem léků ze skupiny GLP-1 (například Ozempic, Wegovy nebo Mounjaro) a očekávaným poklesem jejich ceny by tyto přípravky mohly pomoci snižovat riziko u lidí s metabolickým syndromem a prediabetem. U pacientů s diabetem 2. typu zůstává klíčová co nejlepší kontrola hladiny glukózy a důsledné dodržování zdravého životního stylu.

5. Udržujte krevní tlak ve zdravém rozmezí

Hypertenze je významným rizikovým faktorem srdečních onemocnění a s přibývajícím věkem je mimořádně častá. Optimální krevní tlak je 120/80 mm Hg nebo nižší. S věkem však často dochází ke zvýšení systolického tlaku přibližně na 130 mm Hg v důsledku tuhnutí tepen. Přestože je tento stav běžný, stále je považován za zvýšený krevní tlak.

V ideálním případě by si měl každý pravidelně měřit krevní tlak domácím přístrojem, aby měl jistotu, že se u něj hypertenze nerozvinula. Mírně zvýšené hodnoty se obvykle zlepší po změně životního stylu, výraznější zvýšení však zpravidla vyžaduje léčbu.

6. Poznejte své genetické predispozice

Dnes již máme možnost určit genetické riziko ischemické choroby srdeční pomocí takzvaného polygenního rizikového skóre získaného z genetického čipu.

Pojem „polygenní“ odkazuje na stovky variant DNA v genomu, které souvisejí s rizikem srdečních onemocnění. To se výrazně liší od rodinné anamnézy, protože každý z nás je výsledkem kombinace genomu matky a otce a konkrétní spojení jednotlivých variant DNA se může mezi lidmi značně lišit.

To znamená, že můžete mít vysoké nebo nízké riziko srdečního onemocnění, které neodpovídá rodinnému vzorci. Lidé s vysokým polygenním rizikovým skóre mají největší prospěch z léků snižujících cholesterol, například statinů.

Genetické riziko lze dnes odhadnout pomocí takzvaného polygenního rizikového skóre, které nabízejí některé specializované genetické testy. Toto vyšetření však obvykle nebývá hrazeno zdravotním pojištěním.

Nedoporučuji vyšetření kalciového skóre koronárních tepen pomocí výpočetní tomografie (CT). Tento test je nadužíván a často vyvolává u pacientů s vysokým skóre, ale bez příznaků či skutečného rizika, značnou úzkost.

Pokud máte příznaky naznačující ischemickou chorobu srdeční, například nepříjemné pocity na hrudi při námaze, může být užitečná CT koronarografie, která zobrazuje koronární tepny. Poskytuje mnohem více informací než samotné kalciové skóre.

7. Hlídejte si hladinu cholesterolu a krevních tuků

Hlavní lipidovou poruchou vyžadující pozornost je zvýšená hladina LDL cholesterolu. U lidí se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění by měla být rozhodně řešena.

Změny životního stylu mohou pomoci, výrazně zvýšené hodnoty však obvykle vyžadují léky, jako jsou statiny, ezetimib, kyselina bempedoová nebo injekční přípravky, například evolokumab (Repatha), alirokumab (Praluent) či inklisiran (Leqvio). Čím vyšší je riziko, tím intenzivnější snížení LDL cholesterolu lze zvažovat.

Je třeba poznamenat, že užívání silných statinů, jako jsou rosuvastatin nebo atorvastatin, zejména ve vysokých dávkách, je spojováno se vznikem poruch glukózové tolerance a zvýšeným rizikem diabetu 2. typu. Nejde o častý nežádoucí účinek, ale zaslouží si pozornost, protože bývá často přehlížen.

Nízká hladina HDL cholesterolu často reaguje na redukci hmotnosti a pravidelné cvičení. Dříve se předpokládalo, že vysoká hladina HDL představuje „dobrý cholesterol“, novější studie ale naznačují, že tomu tak nemusí být a velmi vysoké hodnoty mohou být naopak spojeny se zvýšeným rizikem. Pro komplexní posouzení rizika na základě krevních lipidů je důležité alespoň jednou podstoupit vyšetření apolipoproteinu B (apoB), neboť zhruba 20 % lidí má normální LDL, ale zvýšený apoB.

Stejně jako nízký HDL mohou i vysoké triglyceridy nalačno signalizovat inzulinovou rezistenci v rámci metabolického syndromu a často reagují na změny životního stylu.

Alespoň jednou by měla být vyšetřena také hladina lipoproteinu Lp(a), protože jeho zvýšené hodnoty představují rizikový faktor. Dobrou zprávou je, že vědci jsou blízko vývoji léků, které jej dokážou snižovat. Hned pět různých přípravků se již nachází v pozdních fázích klinického testování.

8. Vyhýbejte se znečištění a mikroplastům

V posledních letech jsme se dozvěděli mnoho o výrazně prozánětlivých účincích znečištěného ovzduší, mikroplastů a takzvaných věčných chemikálií. Všechny byly spojeny se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění.

V jedné studii byly mikroplasty nebo nanoplasty nalezeny ve stěně tepny přibližně u 60 procent z více než 300 sledovaných osob. Výzkumníci zaznamenali silnou zánětlivou reakci v okolí těchto částic a čtyř- až pětinásobně vyšší riziko infarktu nebo mozkové příhody během tříletého sledování.

Přestože účinné omezení těchto toxických látek vyžaduje změny v regulacích a ochraně životního prostředí, individuální riziko lze snížit sledováním kvality ovzduší a vody, používáním filtračních a čisticích zařízení, omezením používání plastových lahví a nádob na potraviny a větší obezřetností při používání plastů obecně.

9. Nekuřte

V dnešní době by již mělo být všeobecně známo, že kouření cigaret je silným rizikovým faktorem ischemické choroby srdeční a mé doporučení proto zní jednoduše: Nekuřte.

10. Dopřejte si kvalitní spánek

Ačkoli zdravý spánek obvykle spojujeme především s funkcí mozku a kognitivními schopnostmi, existují důkazy, že pravidelnost a kvalita spánku souvisejí s nižším rizikem srdečních onemocnění.

Pravidelnost znamená co nejvíce dodržovat stálý režim. Její přínos může souviset s tím, že lidské tělo preferuje zachování cirkadiánního rytmu. Kvalitu spánku – tedy menší počet probuzení a maximální podíl hlubokého spánku – lze sledovat pomocí chytrých hodinek, fitness náramků, prstenů nebo senzorů umístěných v matraci.

Poměrně častá a často nerozpoznaná je také spánková apnoe, při níž se během spánku opakovaně zastavuje a znovu obnovuje dýchání. Pokud tedy máte potíže se spánkem nebo hlasitě chrápete, poraďte se s lékařem o možnosti vyloučení této poruchy.

Vyšetření spánkové apnoe může zahrnovat sledování dostatečného okysličení krve během spánku. To lze provést v rámci spánkové studie nebo doma pomocí chytrých prstenů či hodinek vybavených senzory pro měření saturace kyslíku a algoritmy sledujícími pohyby těla, které dokážou zachytit poruchy dýchání.