Stačí pár změn v kuchyni a za týden můžete mít v těle výrazně méně chemie z plastů

Plasty jsou dnes neoddělitelnou součástí moderního života – od obalů potravin přes kuchyňské náčiní až po kosmetiku. Nový klinický výzkum australských vědců však ukazuje, že tato všudypřítomnost si vybírá svou daň: chemické látky spojené s plasty se nacházejí v těle každého z nás.

Studie, publikovaná v odborném časopisu Nature Medicine, naznačuje, že expozice těmto látkám je nejen běžná, ale také překvapivě vysoká – a co víc, pochází z každodenních zdrojů, které často ani nevnímáme.

Život v době plastové

Dobrou zprávou je, že omezení plastů může mít velmi rychlý efekt. Výzkum ukázal, že pokud lidé výrazně sníží kontakt s plasty – zejména v souvislosti s jídlem, jeho balením a přípravou – množství plastových chemikálií v těle může klesnout už během pouhých sedmi dnů. To zahrnuje nejen výběr potravin, které nepřišly do styku s plastem, ale i používání kuchyňského náčiní a kosmetiky bez těchto látek.

Pozornost vědců se soustředila především na dvě skupiny látek: bisfenoly (například BPA nebo BPS) a ftaláty. Tyto chemikálie tvoří významnou část plastů a jsou známé tím, že narušují hormonální systém. Jsou spojovány například s problémy s plodností nebo s kardiometabolickými onemocněními.

Celkově existuje více než 16 000 různých chemických látek používaných při výrobě plastů. Najdeme je nejen v obalech potravin a nápojů, ale i v plastových nádobách, potravinových fóliích nebo kosmetických produktech. Právě tato chemická „koktejl“ představuje potenciální zdravotní riziko.

Do studie se zapojilo 211 zdravých dospělých lidí. Analýzy krve, moči i dalších biologických vzorků ukázaly, že úplně všichni účastníci měli v těle měřitelné množství plastových chemikálií. Každý z nich byl vystaven minimálně šesti různým typům těchto látek denně. Největší podíl na této expozici měly vysoce zpracované, balené a konzervované potraviny a nápoje. Hlavním zdrojem plastových chemikálií v našem organismu je tedy to, co běžně jíme a pijeme.

Plastový detox

Z původní skupiny bylo vybráno 60 lidí, kteří se zapojili do kontrolovaného experimentu. Ti přešli na tzv. „nízkoplastový“ režim – tedy stravu a životní styl s minimálním kontaktem s plasty. Dostávali potraviny, které nepřišly do styku s plastem, a používali například nerezové nádobí nebo dřevěná prkénka.

Jídelníček této supiny zůstal pestrý a energeticky vyvážený: mohli jíst běžná jídla jako těstoviny, maso, ovoce nebo čokoládu. Nešlo tedy o dietu v klasickém slova smyslu, ale o změnu způsobu, jakým jsou potraviny zpracovávány a připravovány.

Po sedmi dnech se u všech účastníků experimentu prokázal pokles hladin plastových chemikálií v těle. Konkrétně se množství ftalátů snížilo o více než 44 % a bisfenolů dokonce o více než 50 %. To je překvapivě rychlý a výrazný efekt na tak krátké časové škále.

Aby byl experiment co nejpřesnější, museli vědci eliminovat plast v celém potravinovém řetězci. Spolupracovali proto s více než stovkou farmářů a výrobců, kteří upravili způsoby zpracování i balení potravin. Cílem bylo zajistit, aby jídlo nepřišlo do kontaktu s plastem od produkce až po konzumaci.

Naděje i nové výzvy

Zatím není jasné, jaká hladina plastových chemikálií v těle je „bezpečná“. Vědci ale upozorňují, že tyto látky mají prokazatelně negativní účinky a jejich vliv na zdraví bude pravděpodobně narůstat, pokud se nic nezmění.

Zvláštní obavy vyvolává například látka BPS, která se často používá jako náhrada za známější BPA. Výsledky naznačují, že ani tyto „bezpečnější“ alternativy nemusí být ve skutečnosti o nic méně škodlivé.

Studie tak přináší nejen varování, ale i naději. Ukazuje, že expozici plastovým chemikáliím lze aktivně snížit. Zároveň ale zdůrazňuje, že skutečná změna bude vyžadovat zásadní úpravy v tom, jak potraviny vyrábíme, zpracováváme a balíme. 

Další výzkum se nyní zaměří na konkrétní dopady plastových chemikálií na plodnost. Výsledky by mohly ještě přesněji ukázat, jak hluboko tento problém zasahuje do lidského zdraví.