Jak přežít zimu? Naši dávní předkové možná částečně hibernovali

23.12.2020 - Stanislav Mihulka

Fosilní nálezy prozrazují, že lidé druhu Homo heidelbergensis mohli přežívat zimy doby ledové pomocí hibernačních spánků

<p>Lebka hominida Homo heidelbergensis ze Španělska.</p>

Lebka hominida Homo heidelbergensis ze Španělska.


Reklama

Řada lidí by nejraději na podzim zalezla do pelechu a v něm prospala celou zimu. Náš druh ovšem, na rozdíl od některých jiných živočichů, nemá schopnost hibernovat. Alespoň jsme si to až doposud mysleli. Nový výzkum ale ukazuje, že naši předkové před statisíci let tuto schopnost mohli mít.

Například medvědi tráví zimu ve stavu hibernace, v němž je jejich tělo v útlumu a vydrží tak po dlouhou dobu. Jejich kosti a svaly jsou přitom na konci hibernace v téměř takovém stavu, v jakém byly na začátku. Ne vždy jde ale všechno podle plánu. Pokud medvěd nenashromáždí dost velké zásoby tuku, tak ho může postihnout křivice, hyperparathyreóza, čili nadměrná produkce hormonu příštítných tělísek a postižení kostí osteitis fibrosa. Vše to jsou projevy odpovídající postižení ledvin. 

TIP: Nečekaná inspirace: Zimující medvědi grizzly nám pomohou se svalovými atrofiemi

Španělští paleontologové nedávno nalezli stopy, odpovídající takovým poškozením způsobeným komplikovanou hibernací, v pozůstatcích našich předků druhu Homo heidelbergensis. V tomto případě jde o fosilie staré asi 430 tisíc let, které byly objeveny na významné lokalitě Sima de los Huesos v pohoří Atapuerca.

V té době panovala na zemi doba ledová. Vědci se domnívají, že se tito lidé snažili z velké části prospávat nepříznivá zimní období. Pokud se jim ale nepovedlo pořádně se vykrmit, mohli trpět podobnými problémy, jako medvědi. To se projevilo na jejich kostech, což dnes můžeme zjistit ve fosilním záznamu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907