Nečekaná inspirace: Zimující medvědi grizzly nám pomohou se svalovými atrofiemi

07.01.2020 - Stanislav Mihulka

Medvědi grizzly hibernují dlouhé měsíce. Ani dlouhé období neaktivity se ale nijak negativně nepodepisuje na jejich svalech. Medvědí superschopnost by přitom ocenili lidští pacienti i astronauti na dlouhých misích

<p>Medvěd grizzly </p>

Medvěd grizzly 


Reklama

Mohutné medvědy grizzly obvykle považujeme za nebezpečné predátory, kterým je lepší se vyhnout. Přesto nám i takové zvíře může pomoci s léčbou velmi vážných onemocnění, které často končí smrtí pacienta. Každý grizzly totiž dovede hibernovat až po dobu čtyř měsíců, aniž by mu to nějak závažně uškodilo na jeho zdraví. Jsou sice vyhublí, ale jinak v dobré kondici. Když by se o něco takového pokusil člověk, mělo by to pro něj vážné, ne-li fatální následky.

Triky grizzlích svalů

Medvědi grizzly očividně používají nějaké triky na úrovni tělesného metabolismu a genů, díky nimž mohou proležet čtyři měsíce v doupěti. Podobné schopnosti by bezpochyby ocenili mnozí lidští pacienti anebo třeba astronauté na dlouhých vesmírných letech.

Němečtí badatelé nedávno zjišťovali, které geny a proteiny se podílejí na hibernaci medvědů grizzly. Používali k tomu pokročilé metody čtení sekvencí, a také analytické metody, jako je hmotnostní spektrometrie. Zjistili celou řadu zajímavých věcí, včetně toho, že se na hibernaci podílejí některé aminokyseliny, které si medvědí tělo dokáže samo vyrobit. Právě tyto aminokyseliny hrají významnou roli v prevenci svalové atrofie během dlouhých měsíců hibernace medvědů grizzly.

TIP: Géniové zimního spánku: Proč nemají medvědi proleženiny a neochabují jim svaly?

Výsledky se vědci nyní budou dále intenzivně zabývat. Dřívější klinické testy totiž ukázaly, že podávání aminokyselin ve formě tablet nevede ke kýženým výsledkům. Podle všeho je tedy nutné, aby si tyto látky dokázal vytvářet samotný sval. Vědci se proto nyní zaměří na konkrétní skupinu genů, které budou zapínat a vypínat, aby si ověřili jejich funkci.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907