Jak prozkoumat atmosféru exoplanet? Můžeme ji vyrobit v laboratoři

12.03.2018 - Stanislav Mihulka

Cizí planety jsou zatím pro planetární vědce nedosažitelné. Zkoumat je ale zatím mohou v laboratořích

<p>Simulace atmosféry exoplanety v experimentálním boxu.</p>

Simulace atmosféry exoplanety v experimentálním boxu.


Reklama

Už víme, že okolní vesmír je plný exoplanet. Vědce pochopitelně zajímá, jak to na těchto vzdálených světech vypadá. Než ale nadejde čas, kdy se k exoplanetám vydáme, můžeme je alespoň simulovat v pozemských laboratořích.

Simulace mlhy exoplanet

To udělala i Sarah Hörst z Univerzity Johnse Hopkinse, která se svými kolegy zkoumala vznik mlh v simulované atmosféře exoplanety. Vědci věří, že jim takový výzkum pomůže pochopit dopad mlh a podobných jevů na pátrání po mimozemském životě mimo prostor Sluneční soustavy.

Dnešní teleskopy mají totiž problém s pozorování atmosfér exoplanet, protože jim brání ve výhledu mlhy. Pozemské mlhy známe docela dobře a velice by se nám hodilo, kdybychom poznali zákonitosti vzniku a složení mlh na cizích planetách.

TIP: Vesmírné teleskopy objevily primitivní atmosféru u horkého neptunu

Vědci v experimentálním boxu simulovali atmosféry superzemí, tedy kamenných planet větších než Země, a také minineptunů, což jsou pro změnu malí plynní obři. V obou případech jde o typy planet, s jakými nemáme zkušenost ve Sluneční soustavě. Jejich atmosféry míchali ze tří hlavních plynů – oxidu uhličitého, vodíku a vodní páry, které doplňovali dalšími plyny – héliem, oxidem uhelnatým, metanem a dusíkem. Takto vytvořené atmosféry testovali ve třech rozdílných teplotách a sledovali, jak v nich vznikají mlhy.

Reklama

  • Zdroj textu:

    JHU

  • Zdroj fotografií: Will Kirk/JHU



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907