Jak by vypadala hvězdná obloha na Marsu?

15.12.2020 - Micha Švanda

Lidé zatím neměli možnost pozorovat oblohu z povrchu rudé planety. To se poštěstilo jen několika automatům, které na Marsu přistály. Jaký by se nám tam naskytl pohled?

<p>Vlevo západ slunce nad marsovským kráterem Gale, jak jej zachytil rover Curiosity. Vpravo snímek Země z povrchu rudé planety opět okem roveru Curiosity.</p>

Vlevo západ slunce nad marsovským kráterem Gale, jak jej zachytil rover Curiosity. Vpravo snímek Země z povrchu rudé planety opět okem roveru Curiosity.


Reklama

Hvězdná obloha na Marsu se od té pozemské příliš neliší. Z hlediska vesmírných vzdáleností se rudá i modrá planeta nacházejí prakticky na stejném místě: Rozdíly v polohách vzdálených hvězd tak sice mohou být oproti jejich pozici na pozemském nebi měřitelné, ale tato změna v každém případě zůstává mimo rozlišovací schopnost lidského oka. Tisknout nové hvězdné mapy by proto bylo zbytečné. 

Odlišnosti na Marsu přirozeně panují, pokud jde o vzhled blízkých objektů. Slunce se nachází asi o polovinu dál, má zhruba dvoutřetinový zdánlivý rozměr a poskytuje pouze 45 % záření ve srovnání se zemským povrchem. Na marsovském nebi také chybí Měsíc. Planeta má sice dva přirozené satelity, Phobos a Deimos, ale jejich rozměry jsou ve srovnání se souputníkem Země zanedbatelné. 

TIP: Záhada na Marsu: Místní zatmění Slunce vyvolávají nepatrné otřesy

Větší Phobos vypadá jako brambora o rozměru kolem 20 km a oběhne Mars jednou za osm hodin, tedy rychleji, než se planeta otočí kolem své osy. Vychází tudíž na západě a po čtyřech hodinách zapadá na východě. Nachází se zhruba 6 000 km od povrchu rodného tělesa a jeví se jako plošný objekt s rozměrem odpovídajícím asi třetině Měsíce. Menší Deimos má opět nepravidelný tvar, dosahuje velikosti okolo 10 km a oběhne planetu za 30 hodin. Zdánlivě se proto pohybuje po obloze „správně“, tj. od východu k západu. Krouží však ve vzdálenosti přes 23 000 km a vypadá pouze jako jasný bod – podobně jako Venuše na pozemské obloze. 

Co se týče planet, nejjasnější zůstává na marsovském nebi právě Venuše s maximem kolem −3,2 magnitudy. Země se ve společnosti Měsíce jeví jako dvojtěleso a její jasnost se mění od −2,5 do +0,9 mag podle fáze. Vnější planety, tj. Jupiter a další, jsou v opozici o něco jasnější než při pohledu ze Země, nezkušené oko by si však rozdílu nejspíš nevšimlo. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru Speciál

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/MSSS/TAMU

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V čínských náboženstvích silně zakořenila potřeba uctívat zesnulé předky na fyzickém místě. Kremaci proto lidé volí neradi. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Nové objevená unikátní římská mozaika znázorňuje legendární souboj Achilla s Hektorem.

Věda
Reklama
Vesmír

Spojenečtí vojáci si prohlížejí tank Panther, který se převrátil do řeky u belgického města Houffalize.

Válka

Friedrich Küchenmeister ve jménu vědy využil v polovině 19. století odsouzence na smrt k úspěšnému pokusu, jímž doložil cyklus tasemnice dlouhočlenné.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907